22 C 368/2022-29 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 34 809 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky od 29. 8. 2022 do zaplacení, představující bezdůvodné obohacení získané užíváním bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [obec], ulice [ulice] poté, kdy skončil nájem bytu dne 12. 9. 2020 a byl následně exekučně vyklizen 2. 9. 2021, neboť žalovaný byt dobrovolně nevyklidil. Bezdůvodné obohacení představovalo nezaplacené nájemné za dobu od ledna do srpna 2021 měsíčně ve výši 3 240 Kč (8 měsíců x 3 240 Kč = 25 920 Kč) a částečně za září 2021 výši 215 Kč, tj. celkem 26 135 Kč a dále nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2021, během kterého žalovaný zálohy na služby nehradil a byl mu vyúčtován nedoplatek ve výši 8 674 Kč, splatný do 31. 7.2022. Žalovaný dluh neuhradil ani přes upomínku správce žalobce. 2. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Protože se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. <b>Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:</b> 5. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni 1. 11. 2022 soud zjistil, že k uvedenému datu byl vlastníkem bytové jednotky [číslo] v [obec], ul. [ulice a číslo] žalobce a jeho vlastnictví je zapsáno na [list vlastnictví]. 6. Smlouvou o nájmu bytu ze dne 19. 6. 2009 bylo zjištěno, že bytovou jednotku dne 19. 6.2009 žalobce pronajal žalovanému, a to na dobu neurčitou 7. Z Dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 18. 11. 2019 soud zjistil, že se žalovaný stal ode dne 2. 11. 2019 jediným nájemcem bytové jednotky [číslo] v [obec], ul. [ulice a číslo]. 8. Z Dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 4. 3. 2020 bylo zjištěno, že se žalobce a žalovaný dohodli na nájemném ve výši 61 Kč/m2 s účinností od 1. 3. 2020. 9. Z evidenčního listu předmětné bytové jednotky soud zjistil, že servisní organizace najatá správcem žalobce firma [právnická osoba], sídlem [adresa], stanovila žalovanému povinnost od 1. 3. 2020 hradit měsíční nájemné ve výši 3 240 Kč (nájemné 3 196 Kč + 20 Kč za vybavení a 24 Kč za SMT) a hradit zálohy na služby ve výši 2 357 Kč, celkem tedy 5 553 Kč měsíčně. Evidenční list si žalovaný převzal oproti podpisu dne 4. 3. 2020. 10. Z vyúčtování služeb za rok 2021, vyhotoveného servisní organizací správce žalobce bylo zjištěno, že náklady do bytové jednotky činily částku 8 674 Kč, žalovaný na zálohách neuhradil ničeho a správce mu vyčíslil nedoplatek ve výši 8 674 Kč. Vyúčtování bylo splatné 31. 7. 2022. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno na dodejku, kterou si však žalovaný nepřevzal a žalobci se vrátila jako nedoručená dne 3. 5. 2022. 11. Z upomínky vyhotovené servisní organizací správcem žalobce dne 18. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 34 809 Kč v termínu do 10 dnů ode dne obdržení upomínky. Upomínka byla žalovanému zaslána na dodejku, kterou si však žalovaný nepřevzal a žalobci se vrátila jako nedoručená dne 19. 8. 2022. 12. Z Výpovědi z nájmu bytu ze dne 8. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vypověděl žalovanému nájem bytové jednotky [číslo] v [obec] z důvodu zvlášť závažného porušení povinností neplacením nájemného a služeb nejméně za tři měsíce. Nájem bytu měl skončit doručením výpovědi nájemci. Dle výpovědi byl žalovaný povinen odevzdat byt pronajímateli nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Písemnost byla žalovanému odeslána na dodejku, kterou si žalovaný osobně převzal dne 12. 9. 2020. 13. Zjištěno bylo z Protokolu o vyklizení nemovitostí a soupisu zajištěných movitých věcí, že předmětný byt byl exekučně vyklizen dne 2. 9. 2021. <b>Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 14. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno vlastnictví bytové jednotky žalobcem. Smlouvou o nájmu bytu, včetně dodatků má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, jehož se nájemce, stal žalovaný dnem 19.6.2019 bylo, že se účastníci dohodli na nájemném ve výši 61 Kč/m2 s účinností od 1. 3. 2020. Evidenčním listem bytové jednotky bylo prokázáno, že žalovanému byla stanovena povinnost od 1. 3.2020 hradit měsíční nájemné ve výši 3 240 Kč a hradit zálohy na služby ve výši 2 357 Kč, celkem tedy 5 553 Kč měsíčně. Vyúčtováním služeb za rok 2021 bylo prokázáno, že byl žalovanému vyčíslen nedoplatek ve výši 8 674 Kč. Prokázáno bylo, že byl žalovaný písemně vyzván upomínkou ze dne 18. 8. 2022 k úhradě dlužné částky 34 809 Kč do 10 dnů od doručení upomínky a že se dopis vrátil žalobce jako nedoručený dne 19. 8.2022. Výpovědí z nájmu bytu ze dne 8. 9. 2020 bylo prokázáno, že pro zvlášť závažné důvody vypověděl žalobce žalovanému nájem bytové jednotky a že nájem bytu skončil, dle této výpovědi dnem jejího doručení, tj. dnem 12. 9. 2020. Žalovaný byt nevyklidil a tento byl vyklizen, jak bylo prokázáno, exekučně teprve dne 2. 9. 2021. 15. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., o občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 16. Dle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 17. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 18. Dle § 2247 o.z. odst. 1 strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 19. Dle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. 20. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Podle § 2991 obč. zák, odst. 1, 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 24. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. 25. Užíváním bytu žalovaným poté, kdy nájem bytu zanikl výpovědí, tj. od 13. 9. 2020 až do jeho vyklizení dne 2. 9. 2021, aniž řádně hradil nájem a náklady spojené s užíváním tohoto bytu je příkladem plnění bez právního důvodu, kdy žalovaný užíval cizí věc, tj. byt bez smlouvy o nájmu či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc a v takovém případě je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou, tj. peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 6. 1999 sp. zn. 25 Cdo 2578/98, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 53/2000). 26. Smlouvou