7 C 35/2023-50 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15. 1. 2020, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky posoudila s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovanou a zaznamenaných v zákaznické kartě a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 10 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 9 554 Kč, jež představuje kapitalizované úroky ve výši 3 103 Kč a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 891 Kč a pojistného, úroková sazba činila 28,20 % ročně. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 377 Kč, s poslední splátkou dne 13. 1. 2021. Žalovaná na shora uvedenou pohledávku uhradila celkem 400 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. 2. Dne 9. 2. 2023 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Dále žalobkyně uvedla, že ze zákaznické karty ze dne 15. 1. 2020 se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z výměry o přiznání dávky ze dne 21. 12. 2019. Žalovaná uvedla, že má stálý příjem financí ze státní podpory, žije ve spolubydlení, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že údaje, které předchůdkyni žalobkyně poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, kdy dle § 3030 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15. 1. 2020 uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit celkem 19 554 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 377 Kč Součástí smlouvy byly rovněž Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek na její přílohy č. 1 uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 24. 2. 2022. 8. Z přiložené listiny označení jakožto tabulka umoření (číslo smlouvy [číslo]) bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalované s tím, že dne 15. 1. 2020 byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, dne 21. 1. 2020 žalovaná uhradila 400 Kč. 9. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobkyně dne 3. 8. 2022 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána dne 3. 8. 2022. 10. Ze zákaznické karty ze dne 15. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, jako spolubydlící, má jednu vyživovací povinnosti, má základní vzdělání, je na mateřské (rodičovské) dovolené, její čistý měsíční příjem činí 10 000 Kč, ostatní příjmy činí 500 Kč, další čisté příjmy domácnosti pak činí 18 500 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 3 250 Kč, externí splátky zápůjček a interní splátky jsou nulové. Žalovaná poskytla předchůdkyni žalobkyně výměru o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 21. 12. 2019. Žalovaná tuto listinu podepsala. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 21. 12. 2019 vyplývá, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, dále porodné v částce 13 000 Kč (vyplaceno jednorázově) a přídavek na dítě v částce 500 Kč. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržela od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila celkem 400 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí byla také zaslána předžalobní výzva. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaná obdržela částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 554 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatn