8 C 276/2019-75 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 33 069,09 Kč spolu s náklady na vymáhání pohledávky ve výši 2 000 Kč a úroku z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 8.4.2019 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že dne 11.8.2018 uzavřel žalovaný smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy žalovaný obdržel 25 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 5 000 Kč do 3.10.2019 ve dvanácti měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Jelikož žalovaný podmínky smlouvy řádně a včas neplnil, když ničeho zpět neuhradil, právní předchůdce žalobce celý dluh zesplatnil. Pro případ prodlení žalovaného byla též sjednána smluvní pokuta, kterou žalobce požaduje ve výši 459,09 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.4.2019 postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalobce se z obou jednání soudu omluvil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Žalovaný se ve věci hájil tím, že byl proti němu spáchán podvod jeho bývalým společníkem v podnikání, který zneužil jeho osobní údaje včetně bankovního účtu. Žalovaný byl v dané souvislosti vyzván k doplnění důkazů k prokázání daných tvrzení. Žalovaný následně ve věci uvedl, že od své obrany nakonec upouští, bude danou částku požadovat po zmíněném společníkovi, předmětný dluh by byl schopen splácet po 5 000 Kč měsíčně. 4. Žalobce k výzvě soudu ohledně doplnění zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy doplnil, že žalovaný byl lustrován v rejstříku exekucí. V rámci procesu uzavírání předmětné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku žalovaný sdělil, že je zaměstnán s příjmem 33 000 Kč, výdaje na domácnosti činí 6 000 Kč a splátky jiných produktů pak 7 000 Kč. Dále žalovaný zevrubně popsal proces uzavírání předmětné smlouvy. 5. Z výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobce vyplynulo, že tento dne 25.2.2019 odeslal částku 25 000 Kč na účet označený jménem a příjmením žalovaného č. [bankovní účet]. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 30.3.2023 vyplynulo, že účet je evidován na žalovaného. Dále žalobce předložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 8.4.2019, z níž soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Dále žalobce předložil dvě listiny nepodepsané žalovaným, a sice smlouvu o úvěru a obchodní podmínky. Z podacího lístku a předžalobní výzvy a oznámení právního předchůdce žalobce (obojí ze dne 14.6.2019) soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky a zároveň jej vyzval k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání, a to zásilkou odeslanou dne 14.6.2019. Dále žalobce doložil výpis z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba] [právnická osoba], z nějž vyplynulo, že jejím jednatelem a společníkem je žalovaný s vkladem 1 Kč, přičemž společnost byla zaspána dne 23.7.2018 do obchodního rejstříku. Dále žalobce doložil registrační formulář, z nějž vyplynulo, že žalovaný má k říjnu 2018 příjem 33 000 Kč čistého měsíčně od shora uvedené společnosti jako OSVČ, bydlí v nájmu, měsíční splátky finančních produktů u něj činí 7 000 Kč, měsíční výdaje na domácnost pak 6 000 Kč. Obdobné údaje jsou zde uvedeny také k září a srpnu 2018. K tomu žalobce dále doložil kopii občanského průkazu žalovaného a výpis z registru exekucí ze dne 13.8.2018, z nějž vyplynulo, že žalovaný tímto neprocházel. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [právnická osoba] zaslala dne 25.2.2019 na bankovní účet žalovaného 25 000 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila zmíněná společnost žalobci, což bylo žalovanému oznámeno spolu s výzvou k úhradě zásilkou odeslanou dne 14.6.2019. Právní předchůdce žalobce si opatřil vyplněný registrační formulář shora specifikovaný a výpis z registru exekucí ohledně osoby žalovaného. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému 25 000 Kč. I když soud pomine nedostatky v prokázání uzavření předmětné smlouvy, stejně se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení, neboť tuto by bylo nutno shledat neplatnou. 10. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitý úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval, tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Právní předchůdce žalobce nijak neověřil údaje sdělené zřejmě žalovaným, nedisponoval jediným objektivním podkladem pro objasnění příjmů či výdajů žalovaného. Deklarovaný příjem žalovaného navíc měl pocházet od společnosti založené necelý měsíc před uzavřením úvěrové smlouvy, kde byl žalovaný jediným společníkem a jednatelem. Žalovaný deklaroval sice poměrně solidní, ale přesto nikoli výrazně nadprůměrný příjem, jehož významnou část již měl vynakládat na úvěry, přičemž dále deklaroval zcela nepřesvědčivé náklady na domácnost. Žalovaný uváděl, že bydlí v nájmu, když je bez dalšího zcela nepravděpodobné, že tedy na domácnost vynakládal pouze 6 000 Kč měsíčně, když jen obvyklé nájemné (i bez dalších služeb a jiných obvyklých souvisejících nákladů) činí běžně i dvojnásobnou částku, což je obecně známo. Právnímu předchůdci žalobce např. ničeho nebránilo si opatřit výpis z bankovního účtu žalovaného, který by jistě byl spolehlivým zdrojem informací o platební bilanci žalovaného, případně jeho daňové přiznání, nájemní smlouvu, doklad SIPO apod. 11. Poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobce nerozšířil, (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1742/15 ze dne 8.7.20