8 C 9/2025-72 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 144 291,22 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 829,54 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 757,48 Kč, úrokem ve výši 12,5 % ročně z částky 139 549,48 Kč od 23.7.2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 139 549,48 Kč od 23.7.2024 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že účastníci řízení uzavřeli dne 21.2.2022 smlouvu o úvěru k účtu č. 784179441137/0100, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 149 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výš 12,5 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 2 691 Kč. Žalovaný řádně uhradil pouze 14 sjednaných splátek a následně již i přes upomínání žalobce ničeho, tento využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr zesplatnil ke dni 1.5.2024. Ke dni 22.7.2024 dluh žalovaného činil 165 878,24 Kč, z toho 139 549,48 Kč na dlužné jistině, 4 741,74 Kč na poplatcích, 16 829,54 Kč na kapitalizovaném úroku a 4 757,48 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se před uzavřením předmětné smlouvy zabýval schopností žalovaného předmětný úvěr splácet. Žalobce prověřil dostupné registry jako je SOLUS, NRKI, BRKI či insolvenční rejstřík. Žalobce pak také konfrontoval skutečnosti doložené žalovaným se svými statistickými, demografickými a historickými údaji.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora). Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Při jednání soudu dne 21.2.2025 žalobce písemně doplnil žalobní tvrzení. Žalobce uvedl, že si je své povinnosti zkoumat schopnosti klientů splácet úvěr vědom a tuto beze zbytku naplňuje. Žalobce nevychází jen z informací, které mu sdělí spotřebitel, ale zejména z informací, které si sám aktivně zjišťuje a ověřuje. Z úvěrových registrů v případě žalovaného nezjistil, že by měl dluhy mimo žalobce, z interní evidence žalobce a celé jeho obchodní skupiny žádné negativní informace o žalovaném nevyplynuly. Takové nevyplynuly ani z insolvenčního rejstříku, živnostenského rejstříku a registru exekucí. Co se týče příjmů žalovaného, žalobce vycházel z jeho čestného prohlášení, kde uvedl příjem ve výši 25 000 Kč měsíčně a dále z periodických výpisů z účtu, z nichž vyplynulo, že průměrný příjem žalovaného za posledních sedm měsíců je 19 313,42 Kč. Žalobce vycházel z výdajů žalovaného, k nimž došel pomocí statistických dat, když žalovaný udával výdaje nižší než průměrné. Takto žalobce vycházel z výdajů žalovaného ve výši 14 451 Kč, z toho 8 206 Kč na bydlení, 5 745 Kč představuje životní minimum a 500 Kč výdaje a náklady na pojištění. Pokud pak žalobce tyto výdaje odečetl od zjištěných příjmů, tak shledal, že i po poskytnutí úvěr žalovanému zbývá k volnému užití ještě 31,43 % příjmů, což je dostatečné. Žalovaný uhradil celkem 14 splátek, je tedy zřejmé, že byl schopen předmětný úvěr splácet. Ochrana spotřebitele nemůže být absolutní, nelze tolerovat jeho vlastní liknavost či nedbalost. Pokud by žalovaný něco zkreslil či uvedl nepravdu, mohlo by se z jeho strany také jednat o trestný čin úvěrového podvodu.4. Po seznámení s názorem soudu, že shora uvedené doplnění a dosud doložené důkazy nejsou dostatečné a následným poučením dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit další tvrzení a důkazy v otázce úvěruschopnosti, již žalobce ničeho nedoplnil, odkázal na svá dosavadní vyjádření a důkazy, která shledal dostatečnými. Závěrem pak právní zástupce žalobce navrhl žalobce vyhovět.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 21.2.2022 vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi účastníky řízení, když jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 149 000 Kč žalovanému ze strany žalobce. Žalovaný se zde zavázal předmětný úvěr splácet v měsíčních splátkách po 2 691 Kč spolu se sjednaným úrokem. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány úvěrové podmínky, všeobecné obchodní podmínky a sazebník, které žalobce rovněž doložil, dále pak rovněž informace o úvěru, které oproti svému podpisu dne 21.2.2022 žalovaný obdržel.6. Dále žalobce doložil nepodepsaný dodatek ke shora uvedené smlouvě, kde byl deklarován žalobou uplatněný dluh, které se měl žalovaný zavázat splatit po 2 720 Kč měsíčně.7. Dále žalobce doložil několik písemností adresovaných z jeho strany žalovanému. Jednalo se u upomínku k zaplacení dlužných splátek ze dne 29.12.2023 bez dokladu odeslání. Dále o výzvu k okamžitému splacení dluhu ze dne 13.3.2024 s výstrahou zesplatnění dluhu k 1.5.2024, když tato písemnost byla dle připojené dodejky ve sféře dispozice žalovaného dne 15.3.2024. Z předžalobní upomínky ze dne 20.5.2024 vyplynulo, že touto právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla písemnost odeslána dne 23.5.2024.8. Z listiny označené jako Žádost o úvěr vyplynulo, že tuto dne 21.2.2022 podepsali účastníci řízení, přičemž žalovaný zde prohlásil, že je svobodný, má středoškolské vzdělání, nemá druha či družku, bydlí u rodičů, má jedno nezletilé dítě, výdaje spojené s bydlením činí 7 000 Kč, ostatní výdaje činí 500 Kč. Příjem žalovaného činí 25 000 Kč měsíčně.9. Z prohlášení podepsaného dne 21.2.2022 žalovaným vyplynulo, že prohlásil zde specifikované údaje o svém zdravotním stavu na formuláři žalobce.10. Z historického výpisu z úvěrového účtu k předmětnému úvěru vyplynulo, že žalovanému bylo vyplaceno 149 000 Kč, jak je shora uvedeno, žalovaný následně uhradil 14 splátek po 2 691 Kč, tedy celkem 37 674 Kč.11. Z listiny označené jako Návrh na rozhodnutí o poskytnutí – osobní úvěr vyplynulo, že tuto vyhotovil žalobce, který zde shrnul shora uvedené poznatky o osobě žalovaného včetně výpisu všech interních a externích registrů, které provedl s kladným výsledkem ve prospěch osoby žalovaného, resp. poskytnutí úvěru. K tomu žalobce rovněž doložil kopii občanského průkazu žalovaného. Z výpisu z interního systému žalobce vyplynulo, že provedl lustraci žalovaného v registru SOLUS a NRKI / BRKI s tím, že žalovaný nemá úvěry, dvě žádosti byly v minulosti odmítnuty a jedna odvolána.12. Z fragmentu výpisu z účtu žalovaného za období od 9.9.2021 do 21.2.2022 vyplynuly příjmové platby na jeho účet v jednom případě od společnosti INDUSTRIE LOGISTIK a v ostatních případech od společnosti , právnická osoba, ., když v září 2021 2 776 Kč a 12 790 Kč, v říjnu 2021 obdržel 22 979 Kč, v listopadu 2011 pak 20 765 Kč, v prosinci 2021 pak 21 587 Kč, v lednu 2022 pak 22 045 Kč a v únoru 2022 pak obdržel 29 152 Kč.13. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 21.2.2022 do 7.3.2022 vyplynulo, že tomuto bylo dne 21.2.2022 poskytnuto 149 000 Kč.14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 149 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil před podáním žaloby žalobci celkem 37 674 Kč ve 14 měsíčních splátkách. Žalobce se při uzavírání předmětné smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet, a to tak, že si opatřil žádost o úvěr, příjmové položky z bankovního účtu žalovaného a provedl lustraci v interních a externích registrech. Dne 23.5.2024 žalobce odeslal žalovanému předžalobní upomínku.15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP ve znění účinném do 29.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86