Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, (návrh na vydání el. platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí , částka, spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Žalobkyně svůj nárok opírala o skutečnost, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, s počátečním úvěrovým limitem stanoveným ve smlouvě, který mohl být v případě splnění podmínek zvýšen až do výše , částka, . Poskytnutý úvěr mohla žalovaná čerpat opakovaně prostřednictvím vydané platební úvěrové karty. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 24,43 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po , částka, včetně pojistného splatných vždy k 15. dni v měsíci. Dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se sazebníkem. Předchůdkyně žalobkyně umožnila žalované úvěr na základě smlouvy čerpat, žalovaná však svou povinnost úvěr splácet neplnila řádně a dostala se splácením úvěrových splátek do prodlení. Při prodlení žalované s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle, než tři měsíce byla předchůdkyně žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že na úvěr nebylo plněno, využila předchůdkyně žalobkyně svého práva a od smlouvy s účinností ke dni , datum, odstoupila, čímž se stal splatným celý nesplacený zůstatek úvěru včetně příslušenství. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písmeně oznámeno. Žalovaná částka ve výši , částka, představuje dlužnou jistinu , částka, , dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, , dlužné pojistné ve výši , částka, a úroky z úvěru dlužné k datu odstoupení smlouvy ve výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje příslušenství z dlužné jistiny, a to zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, do zaplacení. Žalovaná po datu , datum, již ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku.2. Podáním ze dne , datum, doplnila žalobkyně svá tvrzení, když uvedla, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, dne , datum, elektronicky. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši , částka, . K otázce prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením jakékoliv smlouvy prověřovala schopnost žalované jako potencionálního zákazníka dostát svým závazkům z případně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru v několika krocích, resp. z několika zdrojů. V prvé řadě ověřila totožnost žalované, a to prostřednictvím dokladu totožnosti. V případě žalované šlo o občanský průkaz č. , hodnota, platný do , datum, . Předchůdkyně žalobkyně si zároveň ověřila platnost občanského průkazu v databázi neplatných dokladů s negativním výsledkem. Dále byla provedena interní analýza příslušných klientských dat a jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly podle tzv. rozhodovacího stromu. Dále byly prověřeny veřejné a komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žalované. Negativní výsledek posouzení z databází neumožňuje pokračování v procesu žádosti o poskytnutí úvěru. Předchůdkyně žalobkyně dále ověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr vyhledáním žalované v registru SOLUS, v insolvenčním rejstříku a získáním informací přímo od žalované, která uvedla, že její hlavní čistý měsíční příjem činí , částka, , její jiný pravidelný příjem činí , částka, , její náklady na bydlení činí , částka, . Měsíční splátka nového úvěru činila k datu uzavření smlouvy , částka, včetně pojištění. Podle provedených zjištění byla žalovaná povinna hradit další měsíční splátky úvěru ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi příjmy žalované a jejími výdaji činil , částka, , dospěla předchůdkyně žalobkyně k závěru, že po odečtení nové měsíční splátky, disponovala žalovaná dostatečně vysokou částkou pro zajištění svých veškerých základních potřeb. První čerpání úvěru ze strany žalované bylo ve výši , částka, , které bylo mezi stranami sjednáno s účelem úhrady kupní ceny zboží – , Anonymizováno, černý u prodejce , právnická osoba, ., kdy uvedená kupní cena byla hrazena přímo prodejci zboží na bankovní účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, . Další prostředky mohla žalovaná čerpat bez určení účelu. Žalovaná neúčelový úvěr čerpala několikrát, a to celkem ve výši , částka, , vždy převodem na svůj účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem odpovídající číslu smlouvy. Celkem tedy žalovaná načerpala částku ve výši , částka, . Žalovaná vyslovila souhlas s přistoupením k pojištění schopnosti splácet úvěr, za což se zavázala hradit měsíční pojistné. Žalovaná za období od , datum, do , datum, uhradila celkem částku ve výši , částka, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, byť jim byla výzva a žalované výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:6. Z listiny označené jako zpráva o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 25 ve spojení s výsledkem úvěruschopnosti na č. l. 26 soud zjistil, že žalovaná měla doložila občanský průkaz. Žalovaná měla být ověřena v registru , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Čistý hlavní příjem měl činit , částka, měsíčně, jiný pravidelný příjem měl činit , částka, . Náklady na bydlení – nájemné mělo činit , částka, měsíčně, splátky úvěrů , částka, měsíčně. Rozdíl příjmů a výdajů činil , částka, , úvěrová splátka , částka, měsíčně. Žalovaná byla shledána úvěruschopnou.7. Z listiny označené jako zpracování osobních údajů na č. l. 27 soud zjistil, že tímto dokumentem předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o způsobu zpracování osobních údajů a jejich využití.8. Z kopie občanského průkazu na č. l. 35 p. v. – 36 a kopie rodného listu na č. l. 36 p. v. bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně disponovala osobními údaji žalované (jménem, příjmením, bydlištěm, datem narození).9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, na č. l. 30-32 bylo zjištěno, že tato obsahuje ujednání o tom, že předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované revolvingový úvěr s disponibilním úvěrovým limitem , částka, . Úvěr mohl být čerpán průběžně a opakovaně za účelem financování nákupu zboží a/nebo poskytování služeb na základě smlouvy o koupi zboží u smluvního obchodníka nebo i za sjednaných podmínek neúčelově. Účelové čerpání úvěru bylo využito na koupi zboží u prodejce ve výši , částka, na zboží , Anonymizováno, černý, kdy žalovaná měla tuto část splácet v pravidelných 24měsíčních splátkách po , částka, včetně pojistného. Roční úroková sazba činila 24,43 % a RPSN 24,43 %. Celková částka splatná žalovanou měla činit , částka, . Tato listina však neobsahuje vlastnoruční či zaručený elektronický podpis žalované.10. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, .CZ na č. l. 28 byly zjištěny podmínky úvěru jako ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.11. Z pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr na č. l. 29 bylo zjištěno, že se jedná o informační dokument o pojistném produktu, který shrnuje klíčové informace týkající se pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.12. Dopisem ze dne , datum, , včetně poštovního podací ho archu ze dne , datum, , předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru z důvodu., že žalovaná porušila své povinnosti a úvěr řádně nesplácela. Žalovaná byla vyzvána k okamžitému zaplacení dluhu ve výši , částka, .13. Ze screenshotu mobilní obrazovky na č. l. 37 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná. Aktuální zůstatek na účtu činil , částka, .14. Z oznámení o odchozí platbě od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, na č. l. 22 bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka ve výši , částka, .15. Z oznámení o odchozí platbě od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, na č. l. 22 p. v. bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka ve výši , částka, .16. Z oznámení o odchozí platbě od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, na č. l. 23 bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka ve výši , částka, .17. Z oznámení o odchozí platbě od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, na č. l. 23 p. v. bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka ve výši , částka, .18. Z oznámení o odchozí platbě od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, na č. l. 24 bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka ve výši , částka, .19. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a interní tabulky předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. V tabulce je uvedeno, že aktuální dlužná jistina činila , částka, .20. Z neoznačené listiny předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že se jedná o přehled čerpání a splátek (číslo smlouvy , Anonymizováno, ). Z přehledu je patrné, že žalovaná čerpala celkem , částka, a uhradila , částka, .21. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že předmětná pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni.22. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně po žalované požaduje úhradu dlužné částky ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, , jinak se vystavuje riziku podání žaloby.23. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne , datum, k zaplacení dluhu ve výši , částka, . Ze sledování zásilek je patrné, že tato výzva byla odeslána dne , datum, .24. Z listiny označené všeobecné pojistné podmínky na č. l. 33-34 a sazebníku na č. l. 35, soud pro níže vyložený právní názor žádná skutková zjištění nečinil.25. Soud má za prokázané tyto skutečnosti: Dne , datum, hodlala předchůdkyně žalobkyně uzavřít se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru za použití prostředků komunikace na dálku. Tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s limitem , částka, , s možností opakovaného čerpání, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem. V období od , datum, do , datum, byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši , částka, , a to částka ve výši , částka, na účet prodejce zboží č. , č. účtu, a zbytek na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná za doby trvání smluvního vztahu dle tvrzení žalobkyně uhradila celkem částku , částka, . Předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne , datum, odstoupila z důvodů porušení povinností na straně žalované. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky.26. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.27. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.29. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.30. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.31. Podle § 562 odst. 1 o. z písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.32. Podle § 582 odst. 1, věty první, o. z není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.33. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).34. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části a z jiných než žalobkyní uvedených důvodů. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky až do výše , částka, s možností opakovaného čerpání a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit, včetně úroků a poplatku za pojištění. Předložená smlouva o úvěru ze dne , datum, není opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal. Žalobkyní doložené dokumenty (občanský průkaz, rodný list) prokazují toliko jen skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně disponovala osobními údaji žalované nikoliv že s touto přímo jednala a že tato smlouvu podepsala. Aktivní věcná legitimace k podání žaloby vyplývá z § 1879 o. z.35. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé o.z. v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsala žalovaná, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jejího vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsala právě žalovaná. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první o.z., ani § 562 odst. 1 o.z.36. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o.z. a § 562 odst. 1, 2 o.z.). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, kdy přesný postup nebyl ze strany žalobkyně uveden. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 o.z.), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.37. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila řádně úvěruschopnost žalované úvěr splácet, resp. žalobkyně neprokázala, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně sice tvrdila, že informace od žalované zjišťovala, kdy uváděla že má čistý hlavní příjem , částka, , jiný pravidelný příjem , částka, . Výdaje na bydlení – nájemné , částka, a splátky úvěrů , částka, , ostatní výdaje uvedeny nebyly. Předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že nahlédla do registru SOLUS a insolvenčního rejstříku, k tomuto však žalobkyně nepředložila ani neuvedla žádný doklad. Tvrzená příjmová ani výdajová stránka žalované nebyla ze strany předchůdkyně žalobkyně nijak prověřena. Soudu nebyl předložen žádný doklad obsahující skutečné příjmy a výdaje žalované, a ani ze smlouvy o úvěru nevyplývá, že by je žalovaná dokládala. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud tak dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit, kdy se nezajímala o reálné příjmy ani výdaje žalované. Ze strany předchůdkyně žalobkyně tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele.38. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 o.z., neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 o.z.).39. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o úvěru je pak žalovaná za daného stavu povinna vrátit prokazatelně poskytnuté finanční prostředky (, částka, ) ponížené o již učiněné splátky (, částka, ) v době přiměřené jejím možnostem, v daném případě je tedy povinna vrátit částku , částka, (24 667 – 14 654,90), když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalované dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobkyně tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o.z.), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o úvěru spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalované neodpovídají žádné splátky a ani nedeklarovala očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil jí soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.40. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla převážně úspěšným účastníkem žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na poměrnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.