Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 51 145,20 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 122,98 Kč od 30. 3. 2023 do zaplacení, z částky 16 577,59 Kč od 11. 10. 2023 do zaplacení, z částky 8,19 Kč od 22. 12. 2023 do zaplacení, z částky 25 536,26 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení, z částky 907,50 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení a dále úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32,68 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne 25. 11. 2022 uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa , adresa, , přičemž žalovaný se zavázal hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodanou elektřinu. Takto žalobce vystavil žalovanému za elektřinu odebranou v době od 8. 3. 2023 do 13. 9. 2023 fakturu na nedoplatek 32,68 Kč splatnou dne 29. 1. 2024, za období od 27. 11. 2022 do 7. 3. 2023 fakturu na nedoplatek ve výši 10 122,98 Kč, na níž žalovaný po její splatnosti, která nastala dne 29. 3. 2023, uhradil 3 000 Kč a za období od 8. 3. 2023 do 13. 9. 2023 fakturu na dalších 16 577,59 Kč splatnou dne 10. 10. 2023. Kromě výše uvedené úhrady žalovaný ničeho nezaplatil, žalobce rovněž požaduje poplatek ve výši 720 Kč za tři odeslané upomínky. Dále účastníci uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny ohledně odběrného místa , adresa, dne 25. 11. 2022. Ani v tomto případě žalovaný řádně nehradil vystavené faktury za odběr, za období od 15. 12. 2022 do 27. 9. 2023 mu byla vystavena faktura na 8,19 Kč splatná dne 21. 12. 2023 a dále faktura na 25 536,26 Kč na 25 536,26 Kč splatná dne 17. 10. 2023. Dále byla vystavena faktura se splatností dne 16. 10. 2023 na 907,50 Kč představujících poplatek za odpojení elektřiny vykonané dne 30. 9. 2023. V případě této smlouvy žalobce požaduje ještě 240 Kč jako sjednaný poplatek za zaslání upomínky. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky.Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora a převzala osobně na adrese odběrného místa), k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Soud provedl důkaz dvěma smlouvami o sdružených službách dodávky elektřiny, oběma ze dne 25. 11. 2022, a to včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku, které byly jejich nedílnou součástí, uzavřenými mezi účastníky řízení ohledně výše uvedených odběrných míst. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedená odběrná místa elektřinu a závazek žalovaného za tuto uhradit kupní cenu. Ze sekce „Poplatky“ obchodních podmínek vyplynulo, že poplatek za doporučenou upomínku činí 240 Kč. Žalobce rovněž předložil šest faktur, které jsou již specifikovány podrobně shora v žalobních tvrzeních. Dále žalobce doložil čtyři upomínky adresované žalovanému k úhradě nedoplatků souvisejících s předmětným odběrem elektřiny, všechny bez dokladu jejich doručení či odeslání, součástí jedné z upomínek je i odstoupení od smlouvy. Z výpisu plateb z interního systému žalobce vyplynulo, že žalovaný dne 24. 4. 2023 uhradil na fakturu na zaplacení 10 122,98 Kč splatnou dne 29. 3. 2023 částku 1 500 Kč a dne 2. 6. 2023 dalších 1 500 Kč. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání před podáním žaloby dne 26. 2. 2026.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalovanému elektřinu do výše uvedených odběrných míst na základě smluv o odběru mezi těmito subjekty uzavřených. Žalovaný neuhradil za dodané komodity kupní cenu odpovídající vystaveným fakturám shora specifikovaným. V obchodních podmínkách sjednaných jako součást předmětné smlouvy byla sjednána poplatková povinnost žalované shora specifikovaná. Dne 26. 2. 2026 žalobce odeslal žalované předžalobní upomínku.Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – dále jen „Zákon“ - se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli beze zbytku. Žalovaný na základě smluv o dodávce elektřiny neuhradil kupní cenu za elektřinu dodanou žalobcem (§ 50 Zákona). Žalovaný ve věci netvrdil, že by dané komodity v dané ceně v daných odběrných místech odebrány nebyly. Jelikož žalovaný nesplnil dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Nebylo nicméně prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalovanému výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až upomínku předžalobní odeslanou dne 26. 2. 2026. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku mít za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 3. 3. 2026. Jelikož pak žalovaný následující den bezodkladně neplnil, je od dalšího následujícího dne v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných. Jedinou výjimku soud učinil v případě faktury na zaplacení 10 122,98 Kč splatnou dne 29. 3. 2023, kde žalobce doložil částečné platby žalovaného, přičemž k první došlo již dne 24. 4. 2023, žalovanému tedy již musela být nejpozději tento den známa a jelikož od následujícího dne bezodkladně beze zbytku neplnil, je od dalšího následujícího dne v prodlení.Co se týče poplatků za upomínky, žalobce nijak neprokázal, že by upomínky žalovanému odeslal (ač je měl dle obchodních podmínek zasílat doporučeně a nic mu tedy nebránilo si uschovat od těchto potvrzení o odeslání). Rovněž pak žalobce nijak nedoložil, že by si s žalovaným sjednal jakoukoliv další poplatkovou povinnost, tedy i povinnost hradit poplatek 907,50 Kč za přerušení dodávky. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnosti doplnit důkazy a v případě odpojení elektřiny i tvrzení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v části zamítl, jak je výše uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, který zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 2 046 Kč a náklady na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „tarif“) náleží advokátu v daném případě odměna ve výši 3 180 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž byly účelně vykonány tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby). Dle § 13 odst. 4 tarifu advokátu dále náleží paušální náhrada nákladů ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 2 287 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 15 223 Kč (2 046 + 3 x 3 180 + 3 x 450 + 2 287). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 55 089,26 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení celkem 18 101,25 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 73 190,51 Kč tak představuje úspěch žalobce 75 %, úspěch žalovaného 25 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 50 % svých nákladů, z částky 15 223 Kč tedy ve výši 7 611,50 Kč.