Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím.2. Nárok odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“) byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, , dle které se žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši , částka, , následně dodatkem smlouvy navýšený na částku , částka, . Splatnost byla určena do , datum, . Původní věřitelka svůj závazek ve vztahu k poskytnutí úvěru splnila, když žalovanému úvěr vyplatila, a to formou bezhotovostního převodu na účet žalovaného č. , č. účtu, s identifikací platby , Anonymizováno, , a to v období mezi , datum, a , datum, . Úvěr nebyl oproti tomu žalovaným vrácen. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni. Uplatněná pohledávka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , celkem tedy , částka, .3. Úvěruschopnost žalovaného měla být dle tvrzení žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posuzována na základě jeho tvrzených příjmů a výdajů, lustrací v registrech CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a vyhodnocením jeho úvěrové historie; žalobkyně současně uvádí, že konkrétní dokumentací k těmto lustracím ani k tvrzeným příjmům a výdajům žalovaného nedisponuje.4. Žalobkyně pro případ, pokud by soud její nárok neposoudil jako nárok z titulu řádně uzavřené smlouvy o úvěru, navrhovala, aby jej soud posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, které spočívá ve výši poskytnutých a žalovaným nevrácených peněžních prostředků.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci byl v průběhu soudního řízení nečinný.6. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný nedostavil, a to bez jakékoliv omluvy, a ze kterého se žalobkyně řádně omluvila s návrhem, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.7. Soud ve věci provedl dokazování čtením listin předložených žalobkyní, které se vztahují k prokázání existence smluvního vztahu účastníků, k výši vzájemně poskytnutého plnění, ke splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a dále k prokázání skutečnosti, že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni řádně postoupena.8. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši , částka, , splatný jednorázově dne , datum, . Celková částka ke splacení byla sjednána ve výši , částka, , přičemž součástí smlouvy byla možnost prodloužení splatnosti úvěru za podmínek ve smlouvě uvedených. Smlouva dále obsahuje údaje o identifikaci žalovaného, číslu účtu určenému pro vyplacení úvěru a podmínkách uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Soud dále zjistil, že uzavření smlouvy bylo podmíněno ověřením totožnosti žalovaného, posouzením jeho úvěruschopnosti včetně ověření v klientských databázích a splněním dalších podmínek stanovených věřitelem. Ve smlouvě je rovněž uvedeno, že klient udělil souhlas se zjišťováním údajů potřebných k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti, včetně využití údajů z registrů klientských informací.9. Z dodatků č. , hodnota, -, Anonymizováno, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným bylo sjednáno navýšení úvěru, v jehož důsledku byla celková částka jistiny zvýšena na , částka, a celková částka ke splacení navýšena na , částka, . Dodatky současně došlo k prodloužení termínu splatnosti úvěrové částky (včetně jejího příslušenství).10. Z upomínky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že tato vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, .11. Z potvrzení , právnická osoba, – výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, poskytnuta částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , přičemž obě platby byly zaslány na účet č. , č. účtu, .12. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, soud dále zjistil, že ve vztahu k úvěrové smlouvě č. , hodnota, jsou evidovány následující příchozí platby: dne , datum, platba ve výši , částka, , dne , datum, platba ve výši , částka, a dne , datum, platba ve výši , částka, , tj. celkem platby ve výši , částka, .13. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem soud zjistil, že smluvní strany sjednaly podmínky pro postupování pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru uzavíraných společností , právnická osoba, s jejími klienty na žalobkyni. Současně bylo sjednáno, že jednotlivé pohledávky budou na žalobkyni převáděny na základě dílčích smluv uzavíraných způsobem předvídaným touto rámcovou smlouvou. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek soud dále zjistil, že součástí smluvního mechanismu je vedení seznamu postoupených pohledávek obsahujícího mimo jiné číslo úvěrové smlouvy, identifikaci dlužníka a výši postupované pohledávky, přičemž takový seznam má sloužit jako doklad o uskutečněném postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pod referenčním číslem , hodnota, je evidována pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, , přičemž výše postupované pohledávky byla vyčíslena částkou , částka, . Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému postoupení pohledávky na společnost , Jméno žalobkyně, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, . Součástí listiny je též plná moc, kterou postupitel zmocnil postupníka k vyrozumívání dlužníků o postoupení pohledávek.14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Ve výzvě byla dlužná částka vyčíslena celkem částkou , částka, , sestávající z jistiny , částka, , smluvního úroku , částka, , smluvní pokuty , částka, a poplatku za upomínku , částka, .15. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, . Ve výzvě byla pohledávka žalobkyně vyčíslena částkou , částka, a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky , částka, , sestávající z neuhrazené jistiny , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, .16. Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru, včetně změny závazku spočívající v navýšení úvěru, prověřovala majetkové poměry žalovaného, žalobkyně k výzvě soudu žádný důkaz způsobilý tuto skutečnost prokázat nepředložila, přičemž již v návrhu se vyjádřila tak, že pokud by soud její nárok neposoudil z titulu řádně uzavřené smlouvy o úvěru, požádala o jeho posouzení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, který by představoval peněžní prostředky, které byly žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty, avšak nebyly žalovaným vráceny.17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.19. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi poskytovatelem finančních služeb a žalovaným v postavení spotřebitele, aplikují se na posouzení úvěrové smlouvy dále ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“).20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.22. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).24. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.25. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu , právnická osoba, v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , jméno FO, a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.26. Výše citované závěry se plně uplatní na právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.27. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a na to navazujícího právního posouzení dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála své zákonné povinnosti uložené jí § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spočívající v povinnosti před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě dostatečných, spolehlivých, přiměřených a aktuálních informací. Ze smlouvy o úvěru sice vyplývá tvrzení věřitele, že uzavření smlouvy bylo podmíněno přezkoumáním úvěruschopnosti klienta včetně ověření v klientských databázích a že klient udělil souhlas se zjišťováním údajů potřebných k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti, avšak žádný konkrétní důkaz o skutečně provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy předložen nebyl. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací v registrech CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a úvěrové historie, současně však výslovně uvedla, že nedisponuje dokumentací ohledně uvedených lustrací ani ohledně tvrzených příjmů a výdajů žalovaného. V řízení tak nebyl předložen žádný dokument zachycující příjmovou a výdajovou situaci žalovaného, žádný výstup z úvěrových či dlužnických registrů, žádný interní scoring ani jiný podklad, z něhož by bylo možno dovodit, jakým způsobem byla schopnost žalovaného splácet úvěr posouzena. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného.28. V daném případě proto bylo nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).29. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného je v daném řízení dáno částkou , částka, , která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil (pozn. soudu: z potvrzení o finančních transakcích a z výpisů z účtu bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet žalovaného poukázána částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , tedy celkem , částka, a současně bylo prokázáno, že žalovaný uhradil dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, vždy částku , částka, , celkem tedy , částka, ). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení částky , částka, (tj. , částka, – , částka, = , částka, ).30. Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.31. Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího, který byl žalobkyní žalovanému ke splnění povinnosti stanoven v předžalobní výzvě ze dne , datum, , a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.32. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal úspěšnějšímu žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení, neboť mu žádné náklady nevznikly.34. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť pro jiný výrok neshledal opodstatnění.