26 C 14/2026-85 – Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 77 841,26 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, (dále též jen „společnost , Anonymizováno, “) uzavřela s žalovaným dne 13. 7. 2024 (přes internetové stránky www., Anonymizováno, .cz) smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla úvěr na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 10 000 Kč. Následně žalovaný využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 57 835 Kč, který měl být splacen nejpozději do 15. 4. 2025. Pohledávku z této smlouvy následně nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 77 841,26 Kč za dobu od 16. 4. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal dne 25. 5. 2026. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Při jednání soud provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Z listiny označené „smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ soud zjistil, že se dne 13. 7. 2024 společnost , Anonymizováno, – s využitím prostředků komunikace na dálku – zavázala poskytnout žalovanému, na jím označený bankovní účet č. , č. účtu, , spotřebitelský, bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, splatný ve splátkách a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se 112% úrokem prostřednictvím 12 měsíčních splátek ve výši 1 420,04 Kč. Součástí obsahu smlouvy byly formou odkazu učiněny obecné obchodní podmínky společnosti , Anonymizováno, „pro poskytování úvěrů splatných jednorázově“, z nichž plyne další obsah právního vztahu mezi účastníky. Z listin označených dodatek č. , hodnota, až č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, plyne, že se účastníci ve dnech 13. 8. 2024, 15. 8. 2024, 20. 8. 2024, 12. 9. 2024, 16. 10. 2024, 14. 11. 2024, 13. 12. 2024 dohodli, že původně poskytnutý úvěr smlouvou č. , hodnota, se navyšuje až na částku 57 835 Kč. V listině označené „Potvrzení o transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, “ je uvedeno, že ve dnech 13. 7. 2024, 13. 8. 2024, 15. 8. 2024, 20. 8. 2024, 12. 9. 2024, 16. 10. 2024, 14. 11. 2024 a 13. 12. 2024 byly z bankovního účtu č. , č. účtu, ve prospěch účtu , č. účtu, vyplaceny částky ve výši 10 000 Kč, 20 000 Kč, 3 000 Kč, 5 000 Kč, 10 000 Kč, 2 812 Kč, 2 337 Kč, 2 343 Kč a 2 343 Kč, tj. celkem 57 835 Kč. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, je zřejmé, že dne 19. 5. 2023 byla na tento účet připsána částka 0,01 Kč z účtu , č. účtu, , který je označen jménem žalovaného. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 5. 3. 2026 plyne, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, a že ve dnech 13. 7. 2024, 13. 8. 2024, 15. 8. 2024, 20. 8. 2024, 12. 9. 2024, 16. 10. 2024, 14. 11. 2024 a 13. 12. 2024 byly na tento účet z účtu společnosti , Anonymizováno, připsány platby v celkové výši 57 835 Kč; shodné skutečnosti vyplývají rovněž z výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, . Dopisem ze dne 13. 2. 2025 společnost , Anonymizováno, žalovaného vyzvala k okamžité úhradě nezaplacené splátky úvěru ve výši 6 938,72 Kč. Dopisem z 15. 3. 2025 společnost , Anonymizováno, žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 20 755,03 Kč s tím, že v opačném případě přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu. Dále, dopisem ze dne 15. 4. 2025, společnost , Anonymizováno, informovala žalovaného o zesplatnění celého úvěru k témuž dni a současně ho vyzvala též k zaplacení dluhu vyčísleného v celkové výši 68 632,57 Kč, s tím, že v opačném případě přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, jejího dodatku z téhož dne a seznamu pohledávek plyne, že společnost , Anonymizováno, předmětnou pohledávku postoupila žalobkyni, a z dopisu ze dne 20. 5. 2025 vyplývá, že společnost , Anonymizováno, žalovanému písemně oznámila postoupení pohledávky žalobkyni. Dopisem z téhož dne vyzvala žalobkyně, resp. její zástupce jejím jménem, žalovaného k zaplacení dluhu vyčísleného v celkové výši 80 072,19 Kč, a to ve lhůtě tří dnů, a upozornila jej zároveň, že v opačném případě přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu; z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovanému odeslal doporučenou poštovní zásilku.6. Na základě uvedených dílčích skutkových zjištění soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že v návaznosti na elektronické jednání o uzavření smlouvy společnost , Anonymizováno, žalovanému, na jím označený bankovní účet, postupně – ve dnech 13. 7. 2024, 13. 8. 2024, 15. 8. 2024, 20. 8. 2024, 12. 9. 2024, 16. 10. 2024, 14. 11. 2024 a 13. 12. 2024 – vyplatila částky 10 000 Kč, 20 000 Kč, 3 000 Kč, 5 000 Kč, 10 000 Kč, 2 812 Kč, 2 337 Kč, 2 343 Kč a 2 343 Kč, tj. celkem 57 835 Kč, které jí, resp. ani žalobkyni, jíž společnost , Anonymizováno, pohledávku postoupila dne 12. 12. 2024, žalovaný dosud nevrátil, přestože k tomu byl opakovaně vyzván společností , Anonymizováno, a posléze i žalobkyní, resp. jejím zástupcem (dopisem odeslaným mu dne 20. 5. 2025, ve kterém mu byla určena třídenní lhůta k plnění. Před uzavřením smlouvy (poskytnutím úvěru) společnost , Anonymizováno, nezjistila konkrétní údaje o poměrech žalovaného, jeho příjmech a výdajích.7. Žalovaný byl v řízení pasivní: netvrdil, že na úhradu úvěru společnosti , Anonymizováno, , případně žalobkyni cokoliv zaplatil, tedy to ani neprokazoval.8. Po právní stránce soud poměr mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným, jenž byl založen písemnou smlouvou ze dne 13. 7. 2024 a doplněn navazujícími dodatky číslo , hodnota, až , Anonymizováno, , hodnotí jako právní vztah ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi nimi podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen „ZSÚ“); srov. především § 2 odst. 1 a 2 a § 3 odst. 1 písm. a) a d) ZSÚ (společnost , Anonymizováno, úvěr nabízela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný s ní nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani při výkonu samostatného povolání). Smlouva byla uzavřena písemně, tzv. distančním způsobem, neboť právní jednání účastníků směřující k jejímu uzavření (nabídka a její přijetí) bylo učiněno elektronickou formou umožňující zachycení obsahu smlouvy a určení jednající osoby (srov. § 562 odst. 1 OZ).9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně anebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tzn. jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen postupovat s odbornou péčí (srov. § 75 ZSÚ).11. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZSÚ, je smlouva neplatná (viz § 87 odst. 1 věta první ZSÚ).12. Soud tedy – i s ohledem na závěry přijaté v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (v němž Ústavní soud konstatoval, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod – LZPS) a v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 (v němž uzavřel, že čl. 8 a čl. 23