26 C 96/2025-49 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 59 999,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 11. 2023 s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout mu peněžní prostředky až do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce 60 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit jí takto poskytnuté peněžní prostředky, včetně sjednaného úroku a poplatků, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, s tím, že splatnost jednotlivých splátek byla určena k 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Během úvěrového vztahu žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 130 348,61 Kč a žalobkyni doposud uhradil jen 78 048 Kč. Dne 13. 6. 2024 byla žalobkyni doručena výpověď žalovaného z předmětné smlouvy. Žalobkyně výpověď potvrdila a doručením výpovědi počala běžet měsíční výpovědní lhůta. Žalobkyně rovněž v důsledku výpovědi zablokovala žalovanému možnost dalšího čerpání z úvěru, deaktivovala mu všechny služby a vyzvala ho k úhradě doplatku. Žalovaný na tuto výzvu žalobkyně nereagoval a zůstal jí dlužen celkem částku 59 999,64 Kč, jež představuje neuhrazenou úvěrovou jistinu. Dále žalobkyně vůči žalovanému uplatila kapitalizovaný úrok ve výši 1 490,58 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení v (zákonné) výši 7 670,91 Kč za dobu od 14. 7. 2024 do 14. 7. 2025 a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 59 999,64 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného ověřila v rozsahu telefonního hovoru, lustrací žalovaného v dostupných registrech a výpisem z účtu žalovaného za období od 1. 10. 2023 do 31. 10. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci jednal dne 12. 1. 2026. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou dle zvláštního právního předpisu. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Při jednání soud provedl listinné důkazy označené žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti: Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil právní osobnost žalobkyně a dále zjistil, že do jejího předmětu podnikání náleží poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Z listiny označené „, Anonymizováno, účet – revolvingový úvěr č. , hodnota, “ plyne, že dne 7. 11. 2023 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru s možností opakovaného čerpání, jíž žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 53 980 Kč a žalovaný se zavázal splácet žalobkyni vyčerpané peněžní prostředky (s úrokem v sazbě 26,28 % ročně a poplatky) v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky (nejméně však 400 Kč), splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. První čerpání z úvěrového rámce bylo sjednáno ve výši 53 980 Kč a bylo určeno na nákup zboží na splátky (mobilní telefon a další zboží). V textu smlouvy je u žalovaného uvedeno, že je svobodný, bezdětný, má středoškolské vzdělání (s maturitou), bydlí v podnájmu a jeho náklady spojené s bydlením činí 11 750 Kč měsíčně, od května 2023 je zaměstnán u , jméno FO, , IČ , IČO, , místem podnikání , adresa, , s měsíčním příjmem 23 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 19 500 Kč měsíčně a ostatní měsíční výdaje žalovaného jsou dány ve výši 4 000 Kč, s tím, že nemá žádné další úvěry. Součástí smlouvy byly formou odkazu učiněny úvěrové podmínky žalobkyně. Z úvěrových podmínek (mj.) vyplývá, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a že v případě výpovědi smlouvy žalovaným činí výpovědní doba jeden měsíc. V listině označené „ověření bonity MLS“ je uvedeno, že žalobkyně ke zjištění, zda jsou její klienti schopni poskytnutý úvěr splácet, využívá metodu MLS (maximální limit splátky), jež vychází z dostatečných údajů získaných od klienta a jejich porovnání se statistickými údaji. Z listiny označené „karta klienta“ zpracované žalobkyní vyplývá, že žalovaný v rámci sjednávání úvěru uvedl, že je svobodný a bezdětný, je zaměstnán, jeho příjem činí 23 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 19 500 Kč a měsíční výdaje jeho domácnosti činí 15 750 Kč. Z potvrzení dále vyplývá, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v databázích dlužníků. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad k předmětné smlouvě vyplývá, že žalovaný postupně vyčerpal z úvěrového rámce celkem 130 348,61 Kč (nákupem zboží na splátky anebo převodem na účet), a dosud žalobkyni zaplatil v součtu 78 048 Kč. Z výpisu z účtu evidovaného na jméno žalovaného je patrno, že v říjnu 2023 činil počáteční zůstatek na tomto účtu 11 991,51 Kč a konečný zůstatek pak 207,80 Kč, přičemž celkové příjmy odpovídaly částce 37 523,27 Kč a výdaje 49 306,98 Kč (např. dne 13. 10. 2023 byla z tohoto účtu zaslána platba v částce 11 700 Kč s označením nájem, a na účet připsána platba ve výši 23 144 Kč z účtu , jméno FO, , dne 11. 10. 2023 byla ve prospěch účtu žalovaného vyplaceno 9 438 Kč Úřadem práce v , adresa, označených jako příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, a dne 1. 10. 2023 byla na účet vložena hotovost ve výši 4 000 Kč). Z audiozáznamu soud zjistil, že mezi pracovnicí žalobkyně a žalovaným proběhl před uzavřením smlouvy o úvěru telefonní hovor, z něhož vyplynulo, že žalovaný žádá úvěr na nákup zboží, konkrétně dvou mobilních telefonů značky iPhone, a žalovaný potvrdil, že nesplácí žádné jiné závazky, jeho náklady na bydlení činí 11 750 Kč měsíčně, ostatní jeho měsíční výdaje činí 4 000 až 5 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost a v měsíci říjnu byl na jeho účet zaslán rodičovský příspěvek, který ovšem náležel jeho přítelkyni, která nemá vlastní bankovní účet a dávka byla tudíž vyplacena na účet žalovaného. Z listiny označené jako „výpověď smlouvy o úvěru“ vyplynulo, že žalovaný vypověděl žalobkyni předmětnou smlouvu o úvěru s tím, že ke dni 17. 6. 2024 přislíbil úhradu veškerých svých dluhů ze smlouvy plynoucích. Dopis byl žalobkyni doručen 13. 6. 2024. Z listiny označené jako „žádost o výpověď úvěrové smlouvy“ vyplývá, že žalobkyně žalovaného informovala o přijetí výpovědi a o tom, že výpovědní doba uplyne dne 13. 7. 2024. Výše doplatku splatného 30. 6. 2024 činila dle této listiny 60 878,47 Kč. Z dopisu ze dne 10. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy (vyčísleného v částce 68 448,53 Kč) ve lhůtě 7 dnů od jeho odeslání; zároveň žalovaného upozornila, že v opačném případě již přistoupí k zahájení soudního řízení. Tento dopis odeslala žalovanému žalobkyně doporučenou poštovní zásilkou dne 11. 6. 2025 (což je zřejmé z podacího archu z téhož dne).5. Na základě uvedených dílčích skutkových zjištění soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že dne 7. 11. 2023 účastníci uzavřeli písemnou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému, (na dobu neurčitou) opakované čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového rámce 53 980 Kč a žalovaný se oproti tomu zavázal vyčerpané prostředky žalobkyni splácet dohodnutým způsobem, včetně dohodnutých souvisejících plnění (úroku, poplatků). Žalovaný z úvěrového rámce postupně čerpal celkem 130 348,61 Kč a žalobkyni doposud uhradil 78 048 Kč. První čerpání (ve výši 53 980 Kč bylo určeno na nákup dvou mobilních telefonů iPhone). Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně náležitě nevyhodnotila, zda je žalovaný schopen budoucí úvěr splácet (a splatit).6. Po právní stránce soud poměr mezi účastníky, který byl založen písemnou smlouvou ze dne 7. 11. 2023, hodnotí jako právní vztah ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi nimi dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále též jen „ZSÚ“), jenž nabyl účinnosti dne 1. 12. 2016; srov. především § 2 odst. 1 a 2 a § 3 odst. 1 písm. a) a d) ZSÚ (žalobkyně úvěr nabízela v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný s ní nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu povolání).7. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanove