20 C 36/2026-32 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem podaným u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala úhrady žalované částky specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí spolu s přiznáním náhrady nákladů řízení. V návrhu uvedla, že pro žalobkyni na základě objednávky ve dnech , datum, do , datum, realizovala přepravu. Po její realizaci vystavila žalované fakturu č. , hodnota, znějící na částku 12 100 Kč se splatností dne , datum, . Žalovaná na vystavenou fakturu do dnešního dne ničeho neuhradila. Žalovaná se obrátila na žalobkyni se žádosti, aby dlužnou částku mohla uhradit ve splátkách. Této žádosti bylo vyhověno, nicméně žalovaná dluh splácet nezačala.Žalovaná k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí. Měl jí být poslán splátkový kalendář, ale do dnešního dne nic nedostala. Jinak by vše již dávno splatila. Aktuálně není pro tíživý zdravotní stav schopna částku uhradit do 15 dnů. Následně soudu zaslala email od zástupce žalobkyně, kde jí byl nabídnut splátkový kalendář částkou 2 420 Kč týdně od , datum, .Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 12 100 Kč splatnou do , datum, za přepravu vozidla RZ , SPZ, . Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, .Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobkyní soud vyhodnotil, že vztah založený mezi účastníky řízení lze klasifikovat jako přepravní smlouvu podle § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy žalovaná existenci smlouvy o přepravě ve svém vyjádření de facto uznala. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z této smlouvy, a to tím, že včas neuhradila služby poskytnuté žalobkyní. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila, naopak svým podáním potvrdila, že od zástupce žalobkyně obdržela splátkový kalendář, který následně nedodržela. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení celé dlužné částky. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě zcela vyhověl.Soud uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku i náklady řízení dle splátkového kalendáře navrženého žalobkyní v souladu s § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř. ve splátkách ve výši 2 420 Kč týdně. Učinil tak i s ohledem, že žalovaná při jednání se žalobkyni žádala o umožnění plnění ve splátkách a ve svém vyjádření soudu uvedla, že není schopna částku do 15 dnů zaplatit.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 514,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 100 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 210 Kč ve výši 1 304,10 Kč. Splatnost náhrady nákladů řízení soud s ohledem na tíživou finanční situaci žalované, která je mj. aktuálně v insolvenci soud prodloužil z obvyklých 3 dnů od právní moci rozsudku na 3 měsíce. Soud nad to podotýká, že ve věci rozhodl bez jednání s ohledem na to, že žalovaná nárok jako takový uznala, kdy nařízením jednání by došlo ke zbytečnému navýšení nákladů řízení v neprospěch žalované.