10 C 340/2020-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 69 876,86 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 2 796,41 Kč a 7 938,99 Kč, úroky ve výši 28 % ročně z částky 7 474,81 Kč a 21 % ročně z částky 36 100 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, úroky ve výši 8,05 % ročně z částky 7474,81 Kč a z částky 36 100 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, spolu s úroky z prodlení v kapitalizované výši 1078,09 Kč a 4964,50 Kč, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě 2 smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] uzavřené mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] (dále i jen banka) dne 12.12.2016 a dne 4.1.2017, dle kterých poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného zhodnocením informací získaných od žalovaného, zaznamenaných v zákaznické kartě, konkrétně u smlouvy [číslo] peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 69 048 Kč, z toho 40 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 29 048 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 21 % ročně), a to formou 18 měsíčních splátek po 3 836 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 12.6.2018, a u smlouvy [číslo] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 18 807 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 8 807 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 28 % ročně), a to formou 60 týdenních splátek po 314 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 28.2.2018. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, celkem zaplatil u smlouvy [číslo] částku 7 736 Kč, u smlouvy [číslo] částku 5 464 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2018, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 24.6.2018 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usneseními ze dne 9.12.2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 14.12.2020, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce [číslo] datovanou dnem 12.12.2016, včetně smluvních podmínek, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli [právnická osoba] se žalovaným na tom, že uvedená společnost poskytne žalovanému finanční prostředky – zápůjčku ve výši 40 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 29 048 Kč a žalovaný se naopak zavázal uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 18 měsíčních splátkách po 3836 Kč. Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce [číslo] datovanou dnem 4.1.2017 včetně smluvních podmínek, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli [právnická osoba] se žalovaným na tom, že uvedená společnost poskytne žalovanému finanční prostředky – zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 8 807 Kč a žalovaný se naopak zavázal uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 60 týdenních splátkách po 314 Kč, přičemž částka 4 299 Kč bude použita na úhradu zůstatku ze smlouvy [číslo] zůstatek ve výši 5 701 Kč vyplacen v hotovosti. Žalovaný pak písemně v rámci smluv prohlásil, že uvedené prostředky od [právnická osoba] převzal hotově v den podpisu smluv. Ve smlouvách dále uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka a uvedených v zákaznických kartách bez dalších připojených listin k ověření. Listinami označenými jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 24.6.2019, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019 vzal soud za prokázané, že se [právnická osoba] písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovaným a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalovanému písemně oznámeno dopisem z 24.6.2019, podaným u pošty 17.7.2019 a s výzvou k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 12.3.2020 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného o úhradu dlužné částky s tím, že neučiní-li tak do 19.3.2020, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 12.12.2016, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti částku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 29 048 Kč, a to obojí v 18 měsíčních splátkách po 3 836 Kč, s úrokovou sazbou 21 % ročně, a dne 4.1.2017 uzavřela další smlouvu a poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti částku ve výši 5 701 Kč a na úhradu jiného závazku žalovaného částku 4 299 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 8 807 Kč, a to obojí v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, s úrokovou sazbou 28 % ročně. Ve smlouvách je uvedeno, že zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru bez další specifikace a prověřování, nebylo předloženo žádné potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, bance zaplatil u smlouvy [číslo] částku 7 736 Kč, u smlouvy [číslo] částku 5 464 Kč. Předmětné pohledávky vůči žalovanému byly postoupeny se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. 6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětných spotřebitelských smluv, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením smluv s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjiš