11 C 81/2022-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 19 542,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 542,30 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení a za dobu od 3. 1. 2021 do 10. 6. 2021 v kapitalizované výši 10 492,64 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 638,62 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 450 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 2. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 111,33 % Kč v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 1 995 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na 2. 10. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze částku 8 384 Kč, proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním přistoupila k zesplatnění úvěru k datu 10. 6. 2021. K tomuto dni žalovaná dlužila na jistině 19 542,30 Kč, na úvěrových poplatcích za odeslání upomínek 450 Kč, na sjednaných úrocích 10 492,64 Kč a na smluvní pokutě 5 638,62 Kč. Úvěruschopnost žalované zkoumala žalobkyně dotazem na příjmy a výdaje žalované, které prověřila předložením oznámení ČSSZ o výši vyplaceného starobního a vdovského důchodu. Dále provedla vyhledávání žalované v centrální evidenci exekucí a v bankovním a nebankovním registru klientských informací, které byly bez záznamu. Na základě toho žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna splácet jednotlivé splátky úvěru. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 3. 2022 byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní tvrzení a označí důkazy, zda a jakým způsobem žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. Na to žalobkyně reagovala, že údaje uvedené žalovanou v žádosti o spotřebitelský úvěr (příjmy/výdaje) byly porovnány s údaji doloženými doklady dokazující bonitu klienta. Výsledkem prověřování bylo zjištěním, že žalovaná hradí závazky bez větších problémů a její měsíční doložený hrubý příjem a prokázané měsíční zatížení splátkami nebrání poskytnutí úvěru ve sjednané výši. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že úroky nebyly sjednány platně, navrhuje žalobkyně, aby postupoval v souladu s ust. § 577 o.z. a upravil uplatněné nároky žalobkyně v souladu se spravedlivým uspořádáním. Dále žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby ze dne 28. 3. 2022, kdy vzala žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 10 492,64 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 111,33 % ročně za období od 3. 1. 2021 do 10. 6. 2021 s tím, že ve zbývající části na žalobě trvá. S ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby proto soud výrokem I. rozsudku řízení v části týkající se zaplacení částky 10 492,64 Kč zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 3 o. s. ř., když souhlasu žalované s tímto částečným zpětvzetím nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo ještě dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci usnesením ze dne 5. 4. 2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 12. 4. 2022 do vlastních rukou, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru pronto půjčka [číslo] ze dne 2. 9. 2020 vč. smluvních podmínek, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkovým kalendářem, dokladem o provedení platby ze dne 3. 9. 2020, oznámením ČSSZ o výši vyplaceného starobního a vdovského důchodu za období od 12. 7. 2020 do 11. 8. 2020, výpisem z účtu žalované ze dne 10. 7. 2020, lustrací v CEE, úvěrovou zprávou NRKI – BRKI, upomínkami ze dne 7. 12. 2020, 22. 1. 2021, 3. 2. 2021, oznámením o zesplatnění ze dne 9. 6. 2021 a předžalobními upomínkami ze dne 8. 7. 2021 vč. poštovního podacího archu. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 2. 9. 2020 listinu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru pronto půjčka, podle které žalobkyně poskytla následující den žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na její bankovní účet a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o smluvní úrok s roční sazbou 111,33 %, tj. částku 59 850 Kč v 30 měsíčních splátkách po 1 995 Kč, počínaje 2. 10. 2020. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná od ledna 2020 pobírala starobní a vdovský důchod ve výši 15 760 Kč měsíčně. Výdaje žalované nebyly nijak zjišťovány ani ověřovány. Žalovaná ve stejné době měla další 3 úvěry, kdy celková výše měsíčních splátek na tyto úvěry činila 7 111 Kč. V dalších 15 případech odmítli žalované poskytnout jakékoli finanční prostředky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu upomínkami ze dne 7. 12. 2020, 22. 1. 2021 a ze dne 3. 2. 2021. Dopisem ze dne 9. 6. 2021 bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 10. 6. 2021 a dále zaslána předžalobní upomínka vyhotovená dne 8. 7. 2021 s upozorněním na zaplacení dlužné částky do 14 dnů ode dne doručení, přičemž tato výzva byla odeslána na obě známé adresy žalované dne 9. 7. 2021. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 8 384 Kč. 6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná