41 C 51/2021-150 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dne 26. 2. 2021 se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 711.800 Kč a 400.000 Kč jako náhrady škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se žalobou domáhá náhrady újmy, která mu vznikla nezákonným trestním stíháním vedeným zejména před Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [spisová značka] a Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], a v důsledku neodůvodněných průtahů v trestním řízení. V období od 2. září 2009 do 8. dubna 2010 ve [obec], na ulici [adresa], v provozovně [právnická osoba] [právnická osoba], měl žalobce podle PČR jako jednatel a společník [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobce], [IČO], v rozporu s § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, skladovat za účelem dalšího prodeje na trhu v České republice nejméně [číslo] ks padělků ložisek, které byly neoprávněně označeny slovním označením [název organizace] [anonymizováno], jež obsahovalo ochrannou známku ZVL, která je registrovaná pro tyto výrobky u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky pod zápisem [číslo] číslo přihlášky [číslo] – slovní grafická známka, zápisem [číslo] číslo přihlášky [číslo] – kombinovaná známka a zápisem [číslo] číslo přihlášky [číslo] – slovní známka pro vlastníka, [právnická osoba], s.r.o., se sídlem [adresa], Slovenská republika, [IČO], přestože měl být dne 2. září 2009 upozorněn zástupci [právnická osoba], a.s., se sídlem [adresa], Slovenská republika, [IČO], na pravidla užívání ochranné známky ZVL a na to, kdo je jejím majitelem, když tato společnost byla v té době nevýlučným licenčním uživatelem ochranné známky ZVL ve vztahu k těmto výrobkům na území Slovenské republiky a na území České republiky nevýlučným licenčním uživatelem na základě licenční smlouvy uzavřené dne 25. listopadu 2002 s účinností vůči třetím osobám od 11. března 2010 a dále měl být upozorněn dopisem odeslaným dne 25. listopadu 2009 [právnická osoba], a.s., a [právnická osoba], se sídlem [adresa], Slovenská republika, [IČO], na porušování práv k ochranné známce ZVL a na to, že ložiska označená ochrannou známkou ZVL prodávaná [právnická osoba] [právnická osoba], nepocházejí ze zdrojů distribuovanými těmito společnostmi, čímž měl zasáhnout do práv k ochranné známce ZVL ve vztahu k ložiskům v počtu nejméně [číslo] ks, jejichž hodnota by jinak činila nejméně 487.825,60 Kč. Tímto svým jednáním se měl žalobce dopustit přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, odst. 3, písm. b) trestního zákoníku účinného v té době. Dne 8. dubna 2010 byla v prostorách [právnická osoba] [právnická osoba] provedena prohlídka jiných prostor a došlo k zabavení věcí. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor, oddělení hospodářské kriminality, zahájila trestní stíhání žalobce, usnesením [číslo jednací], z 31. července 2010. Proti tomuto usnesení byla dne 9. srpna 2010 podána stížnost, kterou státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve [obec] usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne 16. srpna 2010, zamítl. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve [obec] po osmi měsících od zahájení trestního stíhání podal dne 31. března 2011 v této věci proti žalobci obžalobu. Na podnět obhajoby [název soudu] svým usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne 20. dubna 2011, vrátil trestní věc žalobce státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve [obec] k došetření. Ten podal 3. května 2011 proti tomuto usnesení stížnost, kterou [název soudu] usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne 15. července 2011, zamítl. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve [obec] až po necelém roce podal dne 7. června 2012 u [název soudu] novou obžalobu proti žalobci. Načež byl dne 17. dubna 2014 Okresním soudem ve Frýdku-Místku vydán rozsudek, č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce obžaloby zproštěn, a to z důvodu toho, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Tento rozsudek [název soudu] byl vydán po více než roce a 10 měsících. Proti výše uvedenému rozsudku [název soudu] podal žalobce dne 4. června 2014 odvolání. Poškozená [právnická osoba], a.s. podala odvolání dne 16. června 2014 a rovněž i státní zástupce podal odvolání dne 2. června 2014 [název soudu] usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne 31. října 2014, zrušil napadené rozhodnutí [název soudu] a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to na základě odvolání Okresního státního zastupitelství ve [část obce] [část obce] a žalobce. Odvolání poškozené [právnická osoba], a.s. Krajský soud v Ostravě zamítl. Dne 14. srpna 2015 byl vydán rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce uznán vinným. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 7. října 2015 odvolání žalobce i státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve [část obce] [část obce] [název soudu] o podaných odvoláních státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve [obec] a žalobce rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací], ze dne 3. května 2016, tak, že rozsudek Okresního soudu ve [část obce] [část obce] č. j. [číslo jednací], ze dne 14. srpna 2015, v celém rozsahu zrušil a sám ve věci rozhodl. Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě byl žalobce nucen podat 8. září 2016 dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten vydal dne 23. srpna 2017 usnesení [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována čtyři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována čtyři slova] [název soudu] ze dne 14. srpna 2015, č. j. [číslo jednací] a také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí a přikázal věc státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve [obec] k došetření. Výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu bylo žalobci doručeno až 11. září 2017 a žalobce tak byl de iure pravomocně vinen od 3. května 2016 do 11. září 2017, tedy po dobu 496 dnů, tj. po dobu jednoho roku a 4 měsíců. Žalobce tak byl pod dlouhodobým psychickým stresem, že je pravomocně odsouzen. Dne 14. března 2019 byla v této věci podána u [název soudu] [anonymizováno] pořadí již třetí obžaloba poté, tedy po další neuvěřitelné prodlevě v trvání jednoho a půl roku. Po více než devíti a půl letech od zahájení trestního stíhání vydal Okresní soud ve Frýdku-Místku dne 21. února 2020 rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. dubna 2020. Trestní stíhání žalobce, zahájené 31. července 2010, tak neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, ale bylo po útrpných 3.559 dnech, tedy po 9 letech, 8 měsících a 28 dnech, ukončeno zprošťujícím rozsudkem, který nabyl právní moci dne 28. dubna 2020. Žalobce již od počátku poukazoval na skutečnost, že se jedná o obchodní spor mezi výrobci a dovozci ložisek na Slovensku, do kterého byl neprávem zatažen. I přesto bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, což mu způsobilo ponížení a psychické potíže. Žalobce přestal podnikat a byl v důsledku zahájeného trestního stíhání nucen zrušit s likvidací [právnická osoba] [právnická osoba], na jejíž podnikání mělo toto trestní stíhání velký dopad. [název společnosti] [anonymizováno] [právnická osoba] byla v rámci prováděné prohlídky skladu společnosti zabavena ložiska, která byla následně dne 26. října 2016 zlikvidována, a to na základě rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne 14. srpna 2015, ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne 3. května 2016, který nabyl právní moci dne 3. května 2016. K tomuto došlo, zcela nepochopitelně, přestože obhajoba podala dovolání dne 8. září 2016, tedy 48 dnů před tím, než došlo k nezákonné likvidaci ložisek. Nejvyšší soud usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne 23. srpna 2017, všechna uvedená rozhodnutí zrušil. Žalobci hrozil trest odnětí svobody v délce 6 měsíců až 5 let, peněžitý trest nebo propadnutí věci. Tato představa neúměrně zatěžovala žalobce obavami, protože věděl, že pokud by byl odsouzen nebo pokud by mu byl uložen peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, tak by v tomto důsledku musel ukončit své podnikání, k čemuž nakonec i došlo. Žalobce tak v důsledku nezákonně zahájeného trestního stíhání přišel o práci, byl nucen dát do likvidace [právnická osoba] [právnická osoba], jejímž je jediným společníkem, přišel tak o svou obživu a mohl se dostat do nemalých problémů. To vše kvůli tomu, že zde byl obchodní spor mezi výrobci a dovozci ložisek na Slovensku. Naštěstí, po dlouhém soudním řízení, které vyústilo až v dovolání k Nejvyššímu soudu a následné vydání usnesení Nejvyššího soudu, došlo pochopitelně ke zproštění obžaloby žalobce. Žalobci a jeho rodině, ale těchto téměř 10 let života nikdo nevrátí. Žalobce tímto uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy a žádá přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 711.800 Kč (