19 C 91/2021-40 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 6 167,28 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr a poplatek. Tvrdila že žalovaný uzavřel dne 23.10.2018 se společností [právnická osoba] (dále předchůdce) smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce poskytl žalovanému 4 000 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit do 23.1.2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 167,28 Kč. Daná smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na adrese [webová adresa], kde se žalovaný zaregistroval, a po ověření jeho úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh smlouvy, který žalovaný odsouhlasil a podepsal, načež mu byl úvěr poskytnut dne 23.10.2018 formou bezhotovostního převodu. Žalovaný úvěr předchůdci nevrátil řádně a včas. Následně předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která tak po žalovaném požaduje nejen úhradu jistiny 4 000 Kč, ale i poplatku za poskytnutí úvěru 2 167,28 Kč a úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Dne 23.10.2018 sepsal předchůdce smlouvu, za jejíž účastníky označil sebe v pozici zapůjčitele a žalovaného v pozici klienta identifikovaného jménem, příjmením, RČ, trvalým pobytem, e-mailem a telefonním číslem s tím, že se jednalo o spotřebitelský bezúčelový úvěr s jistinou 4 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 2 167,28 Kč, dobou trvání 92 dnů, RPSN 1321,60 %, úrokem 0% a celkovou splatnou částkou 6 167,28 Kč splatnou formou 3 měsíčních splátek ve výši 2055, resp. 2055,72 Kč u splátky poslední, přičemž k poskytnutí úvěru mělo dojít bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného, tento účet však není v této smlouvě specifikován. Smlouva přitom není ze strany žalovaného podepsána (formulář pro standardní informace, smlouva o spotřebitelském úvěru). Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny„ Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zapůjčitelem creditAir – pod záštitou společnosti [právnická osoba]“, kde je stanoveno, že k uzavření smlouvy je nutné navštívit webové stránky předchůdce, kde klient v rámci žádosti o zápůjčku určí výši zápůjčky a splatnost, vyplní osobní údaje a následně žádost podepíše SMS kódem, který mu bude zaslán, příp. prostřednictvím systému Instantor. K samotnému uzavření smlouvy pak dojde buď přijetím návrhy ze strany předchůdce informováním klienta o schválení jeho žádosti, příp. přijetím oponentního návrhu ze strany předchůdce klientem (Všeobecné obchodní podmínky). 6. Předchůdce dne 23.10.2018 na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslal bankovním převodem 4 000 Kč s douškou, že se jedná o půjčku [číslo] (výpis ú bankovního účtu). Bankovní účet č. [bankovní účet] je přitom veden ve prospěch žalovaného (zpráva banky). 7. Následně předchůdce postoupil svou pohledávku za žalovaným plynoucí z e shora specifikované smlouvy na žalobkyni (smlouva o postoupení, přílohy k této smlouvy a oznámení o postoupení), která žalovanému zaslala dne 16.5.2021 předžalobní upomínku (upomínka, podací lístek). 8. Soud ve věci zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu dotazem u společnosti [právnická osoba] ohledně provedení platby v říjnu r. 2018 na účet č. [bankovní účet] ze strany předchůdce, jelikož se jednalo o důkaz nadbytečný, když na základě již provedených důkazů bylo možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu. 9. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. 10. Ust. § 1724 a § 725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 11. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 13. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Ust. § 573 o.z. uvádí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 17. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Ust. § 1970 o.z. uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, která je platně a účinně uzavřena až předáním dohodnuté zastupitelné věci vydlužiteli ze strany zapůjčitele, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, poskytnutí a závazek vrátit) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi předchůdcem a žalovaným uzavřena 23.10.2018, když došlo k předání dané částky ze strany předchůdce žalovanému, k předání dané částky však mělo dojít na základě daného dne písemně uzavřené smlouvy, která měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku na webových stránkách předchůdce, písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby. Totožnost žalovaného v pozici dlužníka přitom nebyla dle názoru soudu ze strany předchůdce v tomto případě řádně„ ověřena“, když předchůdce vycházel toliko ze jména, příjmení, bydliště, emailu a telefonního čísla sděleného druhou stranou v elektronické podobě. Nadto nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že došlo v souladu s Všeobecnými podmínkami k ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím SMS kódu, příp. prostřednictvím systému Instator. Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě právně jednal právě žalovaný, tj. že by projevil svou vůli s žalobkyní tuto smlouvu za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít, když není nikterak prokázána jeho totožnost v pozici jednajícího dlužníka. Žalobkyně, jež je v této věci aktivně legitimována, jelikož došlo k platnému postoupení pohledávky předchůdce za žalovaným na žalobkyni, i když z jiného právního titulu (viz dále), tak v této otázce (totožnost žalovaného jako osoby právně jednajícího dlužníka) neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídi