3 C 96/2021-47 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 434,54 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že poté, co právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaným od žalované, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou dne 2. 5. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, kterou se zavázala vrátit spolu s dohodnutými úrokem ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ročně ve výši 29 %, poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, celkem tedy částku 12 3012 Kč, ve 45 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po 274 Kč s poslední splátkou splatnou dne 13. 3. 2019, které však nehradila řádně a včas, když zaplatila celkem částku 3 300 Kč, a zůstala tak dlužna na jistině částku 5 292,89 Kč a na souhrnném poplatku částku 3 141,65 Kč, celkem tedy částku 8 434,54 Kč. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Usnesením ze dne 5. 10. 2021 č. j. 3 C 96/2021-45 soud vyzval žalobkyni, aby do 10 dnů od doručení této výzvy předložila soudu listiny prokazující její tvrzení, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], prověřila úvěruschopnost žalované. Výzva byla žalobkyni doručena dne 7. 10. 2021, žalobkyně však na výzvu nijak nereagovala. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - z listiny označené jako smlouva o zápůjčce, že dne 2. 5. 2018 byla mezi společností [právnická osoba], na straně jedné a žalovanou na straně druhé uzavřena smlouva o zápůjčce – Zelená v hotovosti, podle níž zapůjčitel poskytl žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí této částky v hotovosti při podpisu smlouvy, a zavázala se zápůjčku spolu s dohodnutými úrokem ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ročně ve výši 29 %, poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, celkem tedy částku 12 3012 Kč, zapůjčiteli vrátit ve 45 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po 274 Kč a poslední splátkou ve výši 246 Kč počínaje 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy o zápůjčce, a to za podmínek stanovených smlouvou, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, - z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2021 a podacího lístku, že žalované byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. 5. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou výše uvedenou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti částku 7 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s dohodnutým úrokem a poplatky v pravidelných týdenních hotovostních splátkách. Žalovaná však nesplnila řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázala, a zůstala dlužna žalovanou částku. Zároveň však bylo zjištěno, že žalobkyně neprokázala, ač k tomu byla soudem vyzvána, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované. 6. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 o. z., podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce je v důsledku porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr absolutně neplatná. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili, a to z titulu bezdůvodného obohacení. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni částku rovnající se dlužné jistině ve výši 5 292,89 Kč. 15. Jelikož žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud přiznal žalobkyni též nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle předžalobní výzvy žalobkyně měla žalovaná dlužnou částku zaplatit nejpozději do 12. 2. 2021, tudíž žalovaná je v prodlení s vrácením dlužné částky od 13. 2. 2021. 16. Soud proto žalobě, pokud jde o nárok uvedený ve výroku I., vyhověl a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Jelikož oba účastníci měli ve věci zhruba stejný poměr úspěchu a neúspěchu, soud rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. 18. Lhůty k plnění byly stanoveny v obvyklé délce 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 19. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 20. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.