ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2023:6.C.1.2023.1 Datum: 2023-04-03 Předmět: zaplacení 13 634,29 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", " ["neplatnost právního jednání""peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 13 634,29 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 1968 (89/2012 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení 13 634,29 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že s žalovanou dne 18. 7. 2022 uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. KL11601577, na jejímž základě si žalovaná od žalobkyně zapůjčila částku 8 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr třemi splátkami nejpozději do 18. 10. 2022 v celkové výši 16 170 Kč. První splátka ve výši 5 387,42 Kč byla splatná 18. 8. 2022 a skládala se z jistiny 2 743,92 Kč, poplatku za správu 2 380 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 263,50 Kč. Druhá splátka ve výši 5 387,42 Kč byla splatná 18. 9. 2022 a skládala se z jistiny 2 828,98 Kč, poplatku za správu 2 380 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 178,44 Kč. Třetí splátka ve výši 5 387,42 Kč byla splatná 18. 10. 2022 a skládala se z jistiny 2 927,10 Kč, poplatku za správu 2 380 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 87,81 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut poté, co žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná dne 22. 9. 2022 uhradila částku 1 000 Kč a dne 14. 10. 2022 částku 2 000 Kč, kterou žalobkyně započítala v částce 229,76 Kč na úhradu smluvní pokuty, v částce 2 380 Kč na úhradu první splátky poplatku a v částce 390,24 Kč na úhradu části druhé splátky poplatku. Žalobkyně se žalobou domáhala jednak 13 399,51 Kč, jež se skládá z dlužné jistiny 8 500 Kč, dlužných úroků 529,75 Kč (první až třetí splátka) a splátky poplatků ve výši 4 369,76 Kč (část druhé a třetí splátka), a dále 0,1 % denně dle splatnosti jednotlivých splátek do zaplacení, jednak 234,78 Kč jako části smluvní pokuty za období od 19. 8. 2022 do 12. 11. 2022 (po započtení částky 229,76 Kč). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes výzvy.
2. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. KL11601577 ze dne 18. 7. 2022 plyne, že žalobkyně se zavázala žalované zaplatit 8 500 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a příslušenství ve třech splátkách - první splátka ve výši 5 387,42 Kč byla splatná 18. 8. 2022, druhá splátka ve výši 5 387,42 Kč byla splatná 18. 9. 2022 a třetí splátka ve výši 5 394,91 Kč byla splatná 18. 10. 2022. Celková částka splatná žalovanou činila 16 170 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 0,1 % denně a byla neměnná po celou dobu trvání úvěru a platná i pro případ opožděných plateb. Poplatek za poskytnutí a správu úvěru činil 2 380 Kč za poskytnutí úvěru a dále za každý byť jen započatý měsíc trvání úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. RPSN činila 5510,6 %.
3. Z pokladních dokladů bylo zjištěno, že žalobkyně dne 18. 7. 2022 zaplatila žalované 8 500 Kč a žalovaná zaplatila žalobkyni dne 22. 9. 2022 částku 1 000 Kč a dne 14. 10. 2022 částku 2 000 Kč.
4. Z kopií výplatních pásek, výpisů z účtu a čestného prohlášení žalované se podává, že žalobkyně před uzavřením smlouvy měla informace o majetkových poměrech žalované.
5. Z dopisu ze dne 3. 11. 2022 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.
6. Na základě žalobkyní předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
7. Žalobkyně a žalovaná poté, co žalobkyně měla k dispozici doklady svědčící o úvěruschopnosti žalované, dne 18. 7. 2022 uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. KL11601577, na jejímž základě žalobkyně zaplatila žalované téhož dne 8 500 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a příslušenství ve třech splátkách - první splátka ve výši 5 387,42 Kč byla splatná 18. 8. 2022, druhá splátka ve výši 5 387,42 Kč byla splatná 18. 9. 2022 a třetí splátka ve výši 5 394,91 Kč byla splatná 18. 10. 2022. Celková částka splatná žalovanou činila 16 170 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 0,1 % denně a byla neměnná po celou dobu trvání úvěru a platná i pro případ opožděných plateb. Poplatek za poskytnutí a správu úvěru činil 2 380 Kč za poskytnutí úvěru a dále za každý byť jen započatý měsíc trvání úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. RPSN činila 5510,6 %. Žalovaná ve dnech 22. 9. 2022 a 14. 10. 2022 zaplatila částky 1 000 Kč a 2 000 Kč.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil následující právní závěry:
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 odst. 1 a 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
11. V § 588 o. z. je stanoveno, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
13. V § 1802 o. z. je stanoveno, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. V § 1970 o. z. je stanoveno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalovaná dlužnou částku řádně a včas nezaplatila, pročež tuto povinnost jí uložil soud, nikoliv však ve výši požadované žalobkyní (viz níže). Žalovaná je vedle toho povinna zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), viz též níže.
17. Soud vyšel ze závěru, že sjednaný poplatek za správu úvěru 2 380 Kč měsíčně byl fakticky skrytým úrokem. Veškerá plnění, k nimž se žalovaná ve smlouvě zavázala, jsou ve svém souhrnu zjevně rozporná s dobrými mravy.
18. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96, a ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96, či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti). Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že pokud dohodnutá výše úroků podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., („starého“) občanského zákoníku.
19. Shora odkazované závěry jsou plně použitelné i za nové právní úpravy obsažené v („ novém“) o. z. Přestože v § 588 o. z. je pro závěr o absolutní neplatnosti právního jednání zakotven požadavek zjevného rozporu s dobrými mravy, adverbium„ zjevně“, užité v § 588 o. z., vyjadřuje důraz na zřejmost, jednoznačnost či nepochybnost závěru, že k rozporu s dobrými mravy posuzovaným jednáním došlo. Je-li tomu tak, nastupuje důsledek v podobě absolutní neplatnosti. V opačném případě nelze o neplatnost
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.