17 C 69/2023-58 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 42 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdce žalobce (spol. [právnická osoba]) uzavřel po předchozí žádosti žalované se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit věřiteli spolu s úrokem a poplatky v dohodnuté lhůtě. Žalovaná však své závazky neplnila řádně a včas, když na dluh dosud uhradila 51 850 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobce (viz žaloba a oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná prostřednictvím opatrovníka brojila proti žalobě a označila ji za nedůvodnou. Žalovaná totiž byla rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2022, č. j. 0 Nc 247/2020-156, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2022, č. j. 17 Co 128/2022-203, omezena ve svéprávnosti mj. tak, že není způsobilá hospodařit měsíčně s částkou vyšší než 1 000 Kč v každém jednotlivém případě, hospodařit s peněžní částkou vyšší než 1 000 Kč týdně, právně jednat v pracovněprávních vztazích s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, či udělovat souhlas k nikoliv běžným zdravotním úkonům. Žalovaná dle znaleckého posudku trpí syndromem závislosti na alkoholu (chronickou duševní poruchou) a v opilosti jsou její rozpoznávací i ovládací schopnost sníženy. I ve střízlivém stavu však duševní porucha žalované ovlivňuje její schopnost rozhodovat se. Žalovaná dříve žila jako bezdomovkyně, v současné době žije na ubytovně [anonymizováno]. Žalovaná není schopna nakládat s financemi, hrozí jí závažná újma, a proto jsou i dávky na živobytí zasílány na magistrát k rukám opatrovnice žalované, potraviny získává žalovaná prostřednictvím Oblastní charity [obec] z potravinové banky. Žalobce vzal na výzvu soudu s vyrozuměním o omezení svéprávnosti žalované podáním ze dne 14. 2. 2023 žalobu v části vymezené výrokem I. tohoto usnesení zpět, a to ještě před zahájením jednání. Proto soud vzhledem k tomuto částečnému zpětvzetí žaloby řízení zastavil v části, jak popsána ve výroku I. tohoto usnesení (k tomu srovnej ust. § 96 odst. 1 – 3 občanského soudního řádu). Soud dále ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, podle kterého žalovaná podepsala dne 28. 5. 2018 s právním předchůdcem žalobce, tj. spol. [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná měla úvěr vrátit ve splátkách, v dohodnuté době a zaplatit poplatky a smluvní úrok, celkem 94 500 Kč. Žalovaná na dluh dosud uhradila 51 850 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil z tvrzení žalobce a úvěrové smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. Tuto skutečnost soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy a oznámení o postoupení pohledávky. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2022, č. j. 0 Nc 247/2020-156, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2022, č. j. 17 Co 128/2022-203, bylo prokázáno, že žalovaná byla omezena ve svéprávnosti tak, že mj. není způsobilá hospodařit měsíčně s částkou vyšší než 1 000 Kč v každém jednotlivém případě, hospodařit s peněžní částkou vyšší než 1 000 Kč týdne, právně jednat v pracovněprávních vztazích s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, udělovat souhlas k nikoliv běžným zdravotním úkonům. Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a lékařské zprávy [anonymizováno] [příjmení], trpí žalovaná chronickým alkoholismem ve čtvrtém, terminálním stadiu. V důsledku toho jsou u ní i ve stavu střízlivosti omezeny schopnosti rozpoznávací i ovládací. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: <i>Podle § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) věty před středníkem soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu.</i> <i>Podle § 55 odst. 1, 2 o.z. platí, že k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.</i> <i>Podle § 57 odst. 1 o.z. soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.</i> <i>Podle § 65 odst. 1 o.z. jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.</i> <i>Podle § 581 o.z. - není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> Hmotněprávní poměry posoudil soud podle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku upravujících institut omezení svéprávnosti člověka, bezdůvodné obohacení a základních zásad soukromého práva pojednávajících zejm. o tom, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu, přičemž neplatné je právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Přitom soud vyšel ze zjištění, že v době sjednání úvěru ve výši 50 000 Kč sice žalovaná nebyla omezena ve svéprávnosti, ale důvody pro omezení, které nastalo rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2022, zde již byly (chronická duševní porucha – alkoholismus v terminálním stádiu). Soud žalovanou omezil ve svéprávnosti a určil, že není způsobilá hospodařit s finanční částkou nad 1 000 Kč v každém jednotlivém případě, hospodařit s peněžní částkou vyšší než 1 000 Kč týdně, právně jednat v pracovněprávních vztazích s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, či udělovat souhlas k nikoliv běžným zdravotním úkonům. Proto také žalované ustanovil opatrovníka. Soud tedy uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 5. 2018, kterou účastníci uzavřeli, je neplatná s odkazem na ust. § 3 odst. 2 c) a § 581 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná trpí chronickou duševní poruchou, která ji omezuje v rozpoznávacích a ovládacích schopnostech tak, že není schopna posoudit následky svého jednání a tyto ovládat. Přesto, že k omezení svéprávnosti soudním rozhodnutím došlo až v roce 2022 a žalovaná smlouvu uzavřela dříve, v roce 2018, je třeba závěry posudku o zdravotním stavu žalované vztáhnout i na toto období, když je potřeba připomenout, že diagnózou žalované je alkoholismus ve čtvrtém, terminálním, stádiu a žalovaná těmito zdravotními obtížemi trpí již dlouhou dobu. Smlouva o spotřebitelském úvěru je tedy neplatná a strany si mají navzájem vrátit plnění z této neplatné smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění, na které je třeba pohlížet jako na plnění poskytnuté bez právního důvodu, ve výši 50 000 Kč, když sporu nebylo ani o tom, že žalovaná již žalobci, resp. jeho předchůdci, zaplatila celkem 51 850 Kč. Žalovaná tedy již ničeho žalobci nedluží, naopak přeplatila částkou 1 850 Kč. Žalovaná nebyla ve svém stavu schopna rozpoznat, jaké jsou důsledky uzavření smlouvy a jaké povinnosti z toho pro ni plynou, když je osobou trpící chronickou dušení chorobou. Pro úplnost je třeba ještě uvést, že kdyby věřitel řádně zkoumal schopnosti žalované úvěr splácet, musel by dojít ke stejnému závěru. Vycházejíc z těchto důvodů tedy soud žalobu ve zbývaj