21 C 155/2022-57 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 409,33 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 620,74 Kč a dalšího příslušenství z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dle žalobních tvrzení účastníci uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku (Online Klientské centrum) smlouvu [číslo] ze dne 7. 4. 2021 (dále jen„ Smlouva“) tak, že žalobkyně zaslala žalovanému unikátní jednorázový SMS kód, který žalovaný do systému zadal, čímž byl nahrazen jeho vlastnoruční podpis. Na základě uzavřené Smlouvy žalobkyně dne 7. 4. 2021 poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný měl na základě uvedené smlouvy vrátit žalobkyni jistinu společně s obchodními úroky ve výši 12 706 Kč a administrativním poplatkem ve výši 10 500 Kč, tj. celkem 38 206,00 Kč, a to ve 41 měsíčních splátkách po 910 Kč a v 42. (závěrečné splátce) ve výši 896 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem 23. 5. 2021. Žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 5. 4. 2022 zesplatnila (když žalovaný své prodlení nenapravil ani do třiceti dní od písemné výzvy žalobkyně k nápravě). S ohledem na prodlení žalovaného s úhradami plateb dle Smlouvy o zápůjčce eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku v celkové výši 27 030,07 Kč, sestávající z jistiny ve výši 14 216 Kč, obchodních úroků ve výši 3 522 Kč, administrativních poplatků ve výši 2 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z neuhrazených splátek za dobu do zesplatnění v kapitalizované částce 198,74 Kč, zákonný úrok za dobu od zesplatnění do data 28. 6. 2022 v celkové částce 422 Kč a zákonný úrok z částky 21 238 Kč za dobu od 29. 6. 2022 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá smluvní pokuty z prodlení za dobu do zesplatnění ve výši 3 408 Kč a za dobu po zesplatnění do 28. 6. 2022 ve výši 1 762,75 Kč, tedy celkem 5 170,75 Kč. Žalobou také nárokuje po žalovaném úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč. Dle žalobních tvrzení při zesplatnění započetla dílčí úhrady na jistinu ve výši 784 Kč, na obchodní úroky částku 1 916 Kč a na administrativní poplatky částku 1 000 Kč. Dlužné částky nebyly žalovaným přes opakované výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne uhrazeny. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací od žalovaného tzv.„ scóringovým testem“, provedeným zejména z výpisu z účtu za poslední tři měsíce před poskytnutím zápůjčky, z výplatní pásky za poslední měsíc a vyplněného formuláře příjmů a výdajů. Pro zhodnocení údajů poskytnutých žalovaným žalobkyně stanovila jeho příjmy ve výši 27 812,02 Kč a měsíční výdaje ve výši 21 167,39 Kč. Výdaje žalovaného vyhodnotila příslušným koeficientem takto: a) 3 860 Kč - životní minimum, b) 11 600 Kč náklady na bydlení, c) 0,11 - kontokorent, d) 875,53 Kč - transakce platební kartou, e) 4 001,67 Kč - domácí platby, f) 0,08 Kč - bankovní poplatky, g) 830 Kč - výběry v hotovosti. Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného po započtení splátky na úvěr ve výši 926,93 Kč činí jejího výpočtu částku 5 717,70 Kč, což dle žalobkyně je částka postačující k pokrytí zbývajících běžných výdajů (strava atp.). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní Smlouvu [číslo] ze dne 7. 4. 2021 prostřednictvím komunikace na dálku v souladu s ustanovením článků [číslo] až [číslo] Obchodních podmínek zadáním unikátního jednorázového sms kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis. Na základě uzavřené smlouvy byla žalobkyní dne 7. 4. 2021 vyplacena žalovanému částka ve výši 15 000 Kč (viz. Smlouva [číslo] ze dne 7. 4. 2021, elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra, bankovní výpis z účtu). Žalovaný se dle Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 38 206 Kč, která se skládá z jistiny 15 000 Kč, obchodního úroku ve výši 12 706 Kč a administrativního poplatku ve výši 10 500 Kč, a to prostřednictvím pravidelných 42 měsíčních splátek ve výši 910 Kč, splatných vždy k 23. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 23. 5. 2021 (viz Smlouva). Součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky, sazebník a splátkový kalendář. Žalovaný dosud zaplatil částku 3 700 Kč. To vyplývá z tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení sporováno. 5. Žalobkyně doložila výpisy z účtu žalovaného vedené [právnická osoba] za období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný byl v tomto období v kladných zůstatcích za leden 2 278, 37 Kč, za únor 1 010,11 Kč a za březen 13 Kč, platby od zaměstnavatele byly v lednu ve výši 17 925 Kč, v únoru ve výši 19 252 Kč a 7 675 Kč (= 26 927 Kč) a v březnu ve výši 12 743 a 14 836 Kč (= 27 579 Kč). Z výpisu z účtu soud dále zjistil, že žalovanému na předmětný účet přišlo za měsíc leden 2021 celkem 26 634,01 Kč a odešlo 24 355,64 Kč, za měsíc únor na předmětný účet přišlo 41 927 Kč a odešlo 43 195,26 Kč a za měsíc březen roku 2021 na účet přišlo 98 344 Kč a z účtu odešlo 99 341,11 Kč. Z účtu patřícímu osobě shodného jména obdržel žalovaný za únor roku 2021 v 21 platbách celkovou částku 12 600 Kč. Dále bylo prokázáno, že si žalovaný vzal v lednu roku 2021 dvě půjčky v celkové výši 7 700 Kč a v březnu roku 2021 dvě půjčky v celkové výši 20 000 Kč. 6. Dále žalobkyně doložila výplatní listinu od zaměstnavatele žalovaného, ze které bylo prokázáno vyplacení mzdy žalovanému ve výši 19 252 Kč za leden 2021. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 6. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný zde uvedl jako svůj čistý měsíční příjem 19 200 Kč. Dále ve formuláři uvedl, že hradí pravidelné splátky půjček ve výši 4 000 Kč, má průměrné měsíční výdaje (léky, tel. služby, internet) ve výši 4 000 Kč a bydlí v nájmu, ale nemá žádné náklady na bydlení. 7. Z výše uvedeného učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně nesprávně vyhodnotila příjmy žalovaného ve výši 27 812 Kč, když uvedeného příjmu ze závislé činnosti nedosáhl v lednu, únoru ani v březnu roku 2021. Příjmy žalovaného od zaměstnavatele dle výpisu za leden, únor a březen roku 2021 činily průměrných 24 586 Kč, přičemž z toho v únoru byla žalovanému placena mzda ve dvou platbách, takže není zřejmé, za jakou činnost žalovaný obdržel v únoru 2021 celkovou částku 26 927 Kč, když doložil výplatní pásku znějící pouze na částku 19 252 Kč. Soud dále dospěl ke skutkovému závěru, že scóring provedený žalobkyní (výdaje ve výši 21 167,39 Kč) nezohledňuje skutečné výdaje žalovaného, když žalovaný uvedl ve formuláři pravidelné výdaje pouze ve výši 8 000 Kč, přičemž například náklady na bydlení žalovaný dle předložené žádosti neměl žádné. Naopak výpisy z účtu bylo prokázáno, že výdaje žalovaného byly v únoru dvojnásobně a v březnu čtyřnásobně vyšší než scóringem udaných 21 167,39 Kč. 8. Dopisem ze dne 27. 10. 2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení dlužných splátek a informován o případném zesplatnění doposud neuhrazené jistiny, když nezaplatí. Dopisem ze dne 5. 4. 2022 bylo žalovanému oznámeno, že došlo k zesplatnění zápůjčky dle smlouvy [číslo] ke dni 5. 4. 2022 a stanovena lhůta pro úhradu dluhu do dne 27. 4. 2022. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 3. 5. 2022. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání Smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele a žalobkyně jako podnikatelka, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) ve spojení s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o.z.). 10. Dle § 86 ZSÚ v rámci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce druhého cit. ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situ