14 C 30/2021-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 006 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] kterou s žalovanou dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Ta před sjednáním smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě jí poskytnutých informací a dokladů. Žalovaná výslovně prohlásila, že jí uvedené údaje jsou přesné a pravdivé, přičemž žalobkyně poukázala na její povinnosti jednat v právním styku poctivě. Žalobkyně je nadto toho názoru, že u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravosti a pravdivosti sdělených informací. Na základě uvedené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž úrok ve výši 2 100 Kč (sazba 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, jelikož na svůj dluh uhradila jen 6 500 Kč. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 14 951,98 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 248,30 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 501,14 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 304,58 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 7 861,65 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 14 951,98 Kč od 30. 9. 2017 do 6. 12. 2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 644,65 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 14 951,98 Kč od 7. 10. 2017 do 6. 12. 2019), úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 14 951,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 951,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč, který představuje úrok ve výši 2 100 Kč (úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 23,72 % ročně), poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a dále poplatkem za životní pojištění ve výši 406 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. V jejich čl. 8 bylo sjednáno, že pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má poskytovatel zápůjčky právo požadovat celou dosud neuhrazenou dlužnou částku. 4. Ze zákaznické karty klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, je na mateřské dovolené a současně pracuje na částečný pracovní poměr, Její měsíční příjmy představuje částka 24 254 Kč, která sestává z částky 10 000 Kč coby„ další příjmy zákazníka“, 10 554 Kč coby státní sociální dávky a částky 3 700 Kč coby přídavky na děti. Měsíční výdaje žalované činily 10 000 Kč a tyto sestávaly z nájemného ve výši 2 500 Kč, výdajů na domácnost ve výši 6 000 Kč a splátek úvěru dalšímu poskytovateli úvěru ve výši 1 500 Kč. Jako použitelný příjem tedy žalovaná uvedla 14 254 Kč. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že žalovaná předložila výpis z účtu, pracovní smlouvu a výměr podpory. Žalovaná rovněž prohlásila, že proti ní nejsou vedeny žádné exekuce. 5. Žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalované s tím, že zájemci o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. 6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalované byla tato skutečnost, společně s výzvou k úhradě dlužné částky 20 006 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu, oznámena dopisem z téhož dne, odeslaným dne 7. 1. 2020. 7. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020, odeslanou dne 10. 5. 2020. 8. Dle § 2390 odst. 1 o. z. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Z citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že před poskytnutím úvěru je povinností poskytovatele s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a pokud tak neučiní, smlouva je absolutně neplatná. Tato povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Tato povinnost přitom dopadá na všechny zamýšlené žádosti o úvěr, které spadají do působnosti daného zákona ve smyslu jeho § 2, a poskytovatel se jí nemůže zprostit jen tím, že výše spotřebitelského úvěru není dle jeho názoru nikterak vysoká. 13. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. 14. Žalobkyně sice v rámci doplnění žaloby vyložila, jakým způsobem posuzovala úvěruschopnost žalované, uvedla, z jakých hodnot příjmů a výdajů vycházela, nicméně ani přes výzvu soudu tato své tvrzení nepodložila jedinou listinou, ze které by bylo možné pravdivost těchto údajů posoudit a ověřit si, že údaje obsažené v zákaznické kartě jsou správné a celistvé a rovněž