16 C 7/2021-72 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 134 702,84 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 22. 6. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému po započtení poplatku za poskytnutí úvěru v částce 3 000 Kč finanční prostředky ve výši 147 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně v 84 splátkách po 2 571 Kč. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že vycházela ze spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací uvedených žalovaným ohledně jeho příjmů a výdajů, přičemž si vyžádala rovněž výpisy z účtu žalovaného, z nichž je patrný jeho tvrzený příjem. Co se týče výše dalších výdajů žalovaného, vycházela v tomto ohledu ze životního minima stanoveného zákonem o životním a existenčním minimu, z výše normativních nákladů na bydlení. Dále si za tímto účelem opatřila výpis žalovaného z bankovního a nebankovního registru klientských informací, výpis z insolvenčního rejstříku a registru [příjmení]. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem je 30 000 Kč, jeho celkové náklady 11 000 Kč měsíčně, že žije sám a je bezdětný. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, poslední řádnou platbu uhradil v listopadu 2019, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 5. 2020. Žalovaný celkem uhradil částku 45 232,71 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala zaplacení dlužné části jistiny ve výši 127 095,37 Kč, dlužného úroku ke dni zesplatnění ve výši 6 607,47 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč (naúčtované dne 25. 12. 2019 a dne 25. 1. 2020 po 500 Kč), úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 134 702,84 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 134 702,84 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující. Z výpisu z podnikatelského konta [anonymizováno] žalovaného bylo zjištěno, že jeho konečný zůstatek na účtu ke dni 31. 3. 2018 byl celkem 192,5 Kč, ke dni 30. 4. 2018 byl – 5 594,47 Kč, ke dni 31. 5. 2018 byl – 20 098,18 Kč. Z osobních informací bylo zjištěno, že žalovaný podnikal na živnostenský list, jeho příjem byl dle jeho sdělení 30 000 Kč měsíčně, výdaje 11 000 Kč měsíčně, z toho náklady na bydlení 3 000 Kč měsíčně (bydlel u rodinných příslušníků), splátky úvěrů činily 5 334 Kč měsíčně. Mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 22. 6. 2018 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 150 000 Kč, přičemž poplatek za poskytnutí úvěru činil 3 000 Kč s tím, že tento byl uhrazen zápočtem na poskytnutý úvěr. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 10,99 % ročně splatit v 84 měsíčních splátkách ve výši 2 571 Kč splatných k 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 7. 2018, kdy celkově se tak zavázal uhradit 218 930,35 Kč. Dle bodu 5 se v případě prodlení s úhradou platby žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou platbu. V případě nezaplacení dvou měsíčních splátek po sobě nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit, tj. uhradit dlužnou jistinu a všechny dlužné platby. Tato smlouva pak byla uzavřena distančním způsobem za pomocí prostředků komunikace na dálku, podpis žalovaného byl učiněn prostřednictvím verifikační SMS. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, kde bylo uvedeno, že v případě zesplatnění přirůstá úrok k jistině. Ke smlouvě pak žalobkyně doložila rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle doloženého výpisu z účtu žalobkyně žalovanému dne 25. 6. 2018 vyplatila částku 147 000 Kč na jeho bankovní účet. 4. Z výpisu ze systému a ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný přestal hradit splátky řádně a včas, naposledy uhradil splátku v listopadu 2019 Celkem zůstal dlužen žalovanou částku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu upomínkou ze dne 27. 2. 2020. Dopisem ze dne 20. 5. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných splátek v celkové výši 134 702,84 Kč do 30 dnů ode dne doručení dopisu, přičemž byl upozorněn, že v opačném případě dojde k zesplatnění celého úvěru. K úhradě dlužné částky do sedmi dnů byl žalovaný vyzván rovněž předžalobní upomínkou ze dne 15. 9. 2020. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku, právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 11. Podle § 573 občanského zákoníku, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 16. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené distančním způsobem za pomocí prostředků komunikace na dálku dne 22. 6. 2018 finanční prostředky v celkové výši 150 000 Kč, které měl žalovaný splatit společně se sjednaným úrokem v dohodnutých měsíčních splátkách. Soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu, který byl tvořen zasláním unikátní verifikační SMS. Dle závěrů soudobé j