4 C 171/2021-39 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 36 201,99 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce dne 17. 9. 2012, na základě které byla žalované poskytnuta částka 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 10 868 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 660 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 470 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 738 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 398 Kč do 11. 11. 2013. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne 27. 12. 2012. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni 22. 9. 2016. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 21 450,26 Kč s příslušenstvím. Žalovaná dosud uhradila částku 2 418 Kč. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovanou dále uzavřela smlouvu o půjčce dne 30. 5. 2012, na základě které byla žalované poskytnuta částka 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 14 212 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 171 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 230 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 8 811 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 521 Kč do 24. 7. 2013. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne 6. 1. 2015. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni 22. 9. 2016. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 14 751,73 Kč s příslušenstvím. Žalovaná dosud uhradila částku 16 460,26 Kč. Podáním ze dne 13. 7. 2021 vzala žalobkyně svůj návrh pouze z titulu smlouvy [číslo] ze dne 30. 5. 2012 částečně zpět. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Ve vyjádření ze dne 19. 5. 2021 pouze uvedla, že nedisponuje finančními prostředky k úhradě celé dlužné částky, pobírá sociální dávky, nemá žádný majetek a žije v nájmu. 4. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 17. 9. 2012 smlouva o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 13 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta půjčka ve výši 13 000 Kč a tato se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 1 660 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 470 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 738 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 398 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 19,9753 % p. a. Dle čl. 11, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půjčce [číslo] ze dne 17. 9. 2012). Ze zákaznické karty ze dne 30. 5. 2012 soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to SIPO a živnostenský list. Celkový příjem žalované jako osoby samostatně výdělečně činné dle zákaznické karty představoval 25 000 Kč měsíčně, jiný příjem 1 000 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti 30 000 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje žalované pak představovaly výdaje na domácnost ve výši 10 000 Kč, nájem/inkaso ve výši 3 200 Kč, splátky úvěrů/výživné ve výši 3 500 Kč a telefon ve výši 600 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016, seznam postoupených pohledávek). V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2016, podací lístek ze dne 14. 10. 2016). Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva, podací lístek). 7. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen "obč. zák."). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.), který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy. 8. Podle ustanovení § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 14. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., neboť žalovaná je spotřebitelka, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. 15. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení částky 14 751,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 676,47 Kč od 4. 5. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 613,34 Kč, s úrokem v částce 3 466,76 Kč a s úrokem ve výši 19,97 % ročně z částky 8 676,47 Kč od 4. 5. 2017 do zaplacení zpět, a to ještě před jednáním ve věci, soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastavil. 16. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy dne 17. 9. 2012 řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ve které žalovaná uvedla výši svých příjmů a výdajů, žalobkyně nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovanou uvedených tvrzení v zákaznické kartě při uzavření úvěrové smlouvy. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalované z jí předložených listin. 17. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že prá