16 C 52/2021-48 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 60 640 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 2. 12. 2017, kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 35 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 28 840 Kč, která představuje úrok ve výši 7 000 Kč (sazba 19,52 % p. a.), odměnu za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč, poplatek za doplňkovou službu životního pojištění 840 Kč a to vše v 60 týdenních splátkách po 1 064 Kč. Žalovaná hradila splátky do 26. 2. 2018, když celkem uhradila 3 200 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měla dle splátkového kalendáře zaplatit dne 26. 1. 2019. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 35 000 Kč, částku 25 640 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 13 664 Kč (tj. úrok ve výši 19,52 % ročně z jistiny za dobu od 27. 1. 2019 do 15. 1. 2021), zákonný úrok z prodlení 6 825 Kč (z částky jistiny za dobu od 27. 1. 2019 do 15. 1. 2021). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 19,52 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Pohledávka byla dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně souhlasila, aby žalovaná uhradila dluh ve splátkách po 3 500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila následovně. Žalovaná si brala půjčku v tíživé finanční situaci a nebylo jí vysvětleno, co to obnáší. Následně se přestěhovala do Čech a s obchodní zástupkyní předchůdkyně žalobkyně nešlo skloubit předávání peněz, poté z dopisů pochopila, že po ní předchůdkyně žalobkyně žádá více a více peněz, což hraničí s lichvářskými úroky, proto na výzvy nereagovala a chtěla věc nechat dojít k soudu, dopisem ze dne 12. 2. 2021 předchůdkyně žalobkyně žádala 63 390 Kč a dopisem ze dne 13. 5. 2021 žádala celkem 84 486 Kč, což je v rozporu s dobrými mravy. Dále žalovaná uvedla, že na místě v době sjednání půjčky nebyla posouzena její úvěruschopnost. Žalovaná uvádí, že má vážné zdravotní problémy, 2 roky díky Covidu čeká na operaci srdce a také měla zavřenou svou provozovnu – hospodu z důvodu nařízení vlády, proto žádala o úhradu jistiny ve splátkách po 3 500 Kč měsíčně. 3. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla podepsána dne 2. 12. 2017 smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s platbou ve výši 28 840 Kč, která představuje úrok ve výši 7 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 7 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč, poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] 840 Kč (zařazení zákazníka do pojistného programu z téhož dne), celkem tedy částku 63 840 Kč, splatit v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 1 064 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 32,15 % p. a. Žalované byla zápůjčka 35 000 Kč poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. Žalované byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru v hotovosti. 5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že bydlí ve vlastním bytě/domě s manželem, je OSVČ – obor hostinská činnost, současně je v invalidním důchodu, má měsíčně čistý příjem ve výši 30 000 Kč, státní podporu – invalidní důchod ve výši 5 652 Kč. Její měsíční výdaje činí výdaje na bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč. Žalovaná podepsala, že předchůdkyni žalobkyně předložila složenky prokazující příjmy a SIPO. Z předložených faktur žalované na pivo, víno a jiné výrobky bylo zjištěno, že žalovaná byla jejich odběratelem v listopadu 2017 v celkové hodnotě faktur 19 327 Kč, faktury byly navíc nečitelné, jejím příjmem byl invalidní důchod 5 652 Kč, což bylo ověřeno předloženými výplatními doklady. 6. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované dle podacího lístku oznámeno, a to dopisem ze dne 12. 2. 2021, odeslaným 15. 2. 2021. Současně byla vyzvána k úhradě dluhu 63 390 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 13. 5. 2021 k úhradě dlužné částky 84 486,93 Kč do 28. 5. 2021. Tato výzva, jak soud zjistil z přiloženého podacího lístku, byla odeslána dne 14. 5. 2021. Z žalobkyní předloženého výpisu statistických dat bylo zjištěno, že v prosinci 2017 byla úroková sazba u úvěru na spotřebu se splatností nad 1 rok do 5 let celkem 10,79 % ročně. 7. Žaloba je částečně důvodná. 8. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla podepsána smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Dle § 2392 odst. 1 o. z.„ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.“ Žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaná porušila podmínky smlouvy a sjednané splátky nehradila, mělo vzniknout dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celé neuhrazené zápůjčky i se sjednanými poplatky a úroky. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z., který stanovuje, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ 9. Jelikož žalovaná ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ,„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 10. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ 11. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce žádala od žalované informace o její finanční situaci. Příjmy ani výdaje však právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neověřovala, když nebyly doloženy žádné doklady prokazující příjmy žalované z podnikatelské činnosti a nebyly dostatečně doloženy výdaje žalované, a to zejména výdaje týkající se bydlení. Bez dostatečně ověřených údajů o příjmech a výdajích řádnou analýzu finančního rozpočtu žalované nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ, který stanovuje, že„ po