22 C 83/2021-211 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného ke stavbě rodinného domu blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, kterou oba vlastní id. podílem 1/2 vzhledem k celku. Jelikož žalobkyně ukončila partnerské i manželské soužití s žalovaným, nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví. Rozdělení předmětné nemovitosti není dle žalobkyně reálné. Navrhovala proto přikázání stavby do svého výlučného vlastnictví, a to z důvodu, že je výlučnou vlastnicí pozemku, na němž se dům nachází a rovněž přilehlých pozemků. Přístup k rodinnému domu tudíž vede pouze přes pozemek v jejím výlučném vlastnictví. Žalobkyně rovněž disponuje dostatkem finančních prostředků k vyplacení žalovaného. V ceně rodinného domu pro účely stanovení výše vypořádacího podílu by podle žalobkyně neměla být zohledněna cena vedlejších staveb (základ pro saunu, krytá terasa, zahradní domek, trojúhelníková pergola s vydlážděním, zavlažování), neboť nejsou součástí stavby rodinného domu, nýbrž pozemku, na kterém se nachází. Výši vypořádacího podílu žádala přitom snížit o jednu polovinu nedoplatku úvěru váznoucího na nemovitosti z titulu tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví. Rovněž odmítla níže uvedený požadavek žalovaného, aby na něj převedla další nemovitosti, které jsou v jejím výučném vlastnictví, jak je uvedeno níže. 2. Žalovaný nejprve souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví a přikázáním rodinného domu do vlastnictví žalované. To však pod podmínkou, že soud žalobkyni uloží povinnost převést na žalovaného vlastnické právo ke stavbě rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] dále k pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], z titulu předkupního práva. Na tomto způsobu vypořádání se ostatně účastníci dříve domlouvali. Do stavby tohoto domu matka žalovaného investovala 1 200 000 Kč, v důsledku čehož bylo v její prospěch zřízeno věcné břemeno doživotního užívání k této nemovitosti. Žalovaný rovněž souhlasil s vypořádáním tzv. širšího spoluvlastnictví z důvodu společného závazku váznoucího na nemovitosti, a to při zohlednění toho, jak se každý z účastníků podílí na splácení společného závazku. Následně však žalovaný vyslovil nesouhlas se zrušením podílového spoluvlastnictví, což zdůvodnil tím, že nevlastní jinou nemovitost, v níž by mohl bydlet, s žalobkyní společně pečují o děti právě v předmětné nemovitosti (byť se jedná oficiálně o střídavou péči) a konečně zmínil ekonomické důvody. Pro případ, že by soud dospěl k závěru o splnění podmínek pro zrušení podílového spoluvlastnictví, žalovaný navrhl, aby stavba byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví. V této souvislosti poukázal, že dům stavěl, má k němu citový vztah a sám prováděl jeho údržbu. Zatímco žalovaný nemá jinou možnost bydlení, žalobkyně může bydlet v domě [adresa]. Rovněž by bylo nespravedlivé, pokud by byla stavba přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně právě s ohledem na investice vložené jeho matkou do domu [adresa]. Přístup do předmětného domu by byl pro něj možný ze sousedního pozemku jeho švagrové. Vypořádací podíl by byl schopen žalobkyni zaplatit z nabízeného hypotečního úvěru. Jeho výše by měla zahrnovat rovněž cenu vedlejších staveb, jak bylo stanoveno původně ve znaleckém posudku. 3. Jak bylo uvedeno výše, oba účastníci původně požadovali, aby soud provedl tzv. širší vypořádání spoluvlastnictví, tedy aby vypořádal rovněž pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím a společnou věcí tak, jak s tím počítá § 1148 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Konkrétně se jednalo o nedoplatek úvěru ze stavebního spoření [číslo] u společnosti [právnická osoba], kterou žalovaný sjednal dne 4. 11. 2016. Žalobkyně k tomuto dluhu přistoupila téhož dne. Tento závazek, vzniklý za trvání manželství spoluvlastníků, splácí oba účastníci rovným dílem. V průběhu řízení však následně oba účastnici shodně prohlásili, že nadále netrvají na tom, aby soud v rámci tohoto řízení provedl rovněž toto širší vypořádání. Soud proto postupem dle § 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. řízení o širším vypořádání spoluvlastnictví zastavil, jak plyne z výroku IV. tohoto rozhodnutí. 4. Žalovaný rovněž v průběhu řízení nadále netrval na požadavku, aby stavba rodinného domu [adresa] byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně za současného uložení povinnosti žalobkyni převést na žalovaného vlastnické právo k nemovitým věcem blíže specifikovaným ve výroku V. tohoto rozsudku. Svým obsahem se jednalo o žalobu na nahrazení projevu vůle. Soud proto rovněž postupem dle § 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. rozhodl o zastavení řízení také v této části, jak plyne z výroku V. tohoto rozhodnutí. 5. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy a výslechem znalce. Na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. 6. Účastníci jsou bývalými manželi, jejichž manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 6. 2021, č. j. 22 C 24/2021-27, který nabyl právní moci téhož dne. 7. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 17. 3. 2021 jsou žalobkyně a žalovaný podílovými spoluvlastníky rodinného domu [adresa], zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], kdy každý vlastní ideální polovinu domu vzhledem k celku. Předmětný dům se nachází na pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Na [list vlastnictví] je dále zapsáno výlučné vlastnictví žalobkyně k pozemku parc. [číslo] který obklopuje pozemek parc. [číslo] dále k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa]. K pozemku parc. [číslo] je zapsána služebnost doživotního a bezplatného užívání části nemovitosti ve prospěch [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], matky žalovaného. 8. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným znalcem z oboru ekonomiky, ceny a odhadů nemovitostí Ing. [jméno] [příjmení] ke dni 9. 8. 2021 byla obvyklá cena předmětného rodinného domu včetně staveb tvořících jednotný funkční celek určena ve výši 3 984 010 Kč. V rámci svého výslechu znalec osvětlil, že vycházel z toho, že pokud by byla nemovitost prodávána, byla by prodávána jako celek včetně přilehlých staveb tvořících s rodinným domem jeden funkční celek a z tohoto důvodu oceňoval vedle samotného rodinného domu také vedlejší budovy. Jestliže by do ocenění nebyly začleněny tyto vedlejší stavby, činila by obvyklá cena samotného rodinného domu 3 703 640 Kč, jak znalec následně vyložil ve svém doplnění znaleckého posudku ze dne 11. 10. 2021. Dále znalec vyjádřil přesvědčení, že zástavní právo váznoucí na domě nesnižuje jeho obvyklou cenu, jelikož taková skutečnost pouze dopadá na vlastníka tím, že při prodeji získá pouze rozdíl mezi tím, co dluží bance a kupní cenou. Rovněž není z hlediska znaleckých standardů relevantní otázka přístupu k nemovitosti. K otázce možného rozdělení domu na dvě samostatné bytové jednotky se znalec v posudku vyjádřil negativně. 9. Co se týče solventnosti účastníků, žalobkyně předložila potvrzení [právnická osoba], dle kterého se na účtu žalobkyně vedeném u této bankovní instituce ke dni 17. 11. 2021 nacházel zůstatek ve výši 2 356 949,01 Kč. Žalovaný pak předložil nabídku hypotečního úvěru v celkové výši 3 200 000 Kč ze strany [právnická osoba] ze dne 1. 6. 2020, s garantovanou úrokovou sazbou po dobu 45 dnů od vystavení nabídky. 10. Dále byly soudu ze strany účastníků doloženy, případně ze strany soudu vyžádány, další listinné důkazy vztahující se k závazkům účastníků v souvislosti s financováním výstavby předmětného rodinného domu (konkrétně se jednalo o smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené mezi žalovaným se společností [právnická osoba], smlouvu o přistoupení žalobkyně k dluhu z této smlouvy, výpisy z účtu žalovaného, jež mají dosvědčovat hrazení splátek úvěru z jeho strany před i po rozvodu manželství, sdělení společnosti [právnická osoba] o výši nesplaceného zůstatku úvěru a o splacení úvěru vedeného dříve na jméno žalobkyně). S ohledem na to, že v důsledku zpětvzetí návrhu bylo zastaveno řízení o tzv. širším vypořádání spoluvlastnictví, soud tyto důkazy blíže nehodnotil a ani z nich nevyvodil žádná pro věc podstatná skutková zjištění. 11. Soud neučinil žádná skutková zjištění potřebná pro posouzení věci z e-mailu právního zástupce žalovaného adresovaného právnímu zástupci žalobkyně a z doloženého návrhu na uzavření dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 18. 11. 2021, které byly soudu předloženy v souvislosti s požadavkem žalovaného na převod vlastnického práva ke stavbě [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku par. [číslo] v [obec] a z nichž lze dovozovat pouze to, že mezi účastníky probíhal pokus o případné mimosoudní vyřešení záležitosti. Žalovaný v rámci tohoto svého návrhu (před jeho zpětvzetím) navrhoval provést výslech své matky, tety žalobkyně, švagra žalovaného, bratra žalovaného a rovněž provést důkaz