6 C 1/2018-264 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 1. 2018 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, jež jsou uvedeny ve výroku toho rozhodnutí, a navrhovala, aby spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného bylo k předmětným nemovitostem zrušeno, nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 50 % obvyklé ceny nemovitostí. Svoji žalobu odůvodnila tím, že na základě darovací smlouvy žalobkyně a žalovaný v rámci podílového spoluvlastnictví vlastní nemovité věci, a to pozemek p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a pozemek p. [číslo] vše pro [územní celek] a k.ú. [obec] [anonymizováno]. Žalobkyně pro neshody s žalovaným neužívá výše uvedené nemovitosti a zároveň má za to, že je třeba podílové spoluvlastnictví k těmto nemovitostem zrušit. Měla za to, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí není možné. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně předmětné nemovitosti výlučně užívá. 2. Žalovaný se ve věci několikráte písemně vyjádřil, když především uvedl, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně k výše specifikovaným nemovitostem zaniklo na základě písemného odvolání daru ze strany žalovaného, kterým odstoupil od darovací smlouvy. Za tímto účelem podal u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhá vrácení daru. 3. Dále uvedl, že souhlasí s tím, aby nemovitosti byly přiřknuty do jeho výlučného vlastnictví, nicméně v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 občanského zákoníku je třeba hodnotu vypořádacího podílu, kterou by měl žalobkyni zaplatit, razantním způsobem snížit, a to na částku 220 000 Kč až 300 000 Kč, neboť měla-li by žalobkyně dostat plnou výši vypořádacího podílu, považoval by to za rozporné s dobrými mravy. Uvedl, že původně se žalobkyně zavázala prodat byt za částku 850 000 Kč a tuto částku investovat do oprav a rekonstrukce nemovitostí. Za to měl na ni žalovaný převést jednu polovinu předmětných nemovitostí. Následně však k naplnění této dohody mezi účastníky řízení nedošlo a žalobkyně investovala do nemovitosti pouze 220 000 Kč plus prostřednictvím jejího otce byla ještě provedena oprava jedné místnosti a koupelny. Veškeré investice žalobkyně do nemovitosti se tak pohybovaly v rámci 250 000 Kč až 300 000 Kč. Dále uvedl, že žalobkyně v roce 2015 navázala vztah s jiným mužem, opustila společnou domácnost a o nic víc se již nestarala. Navíc po žalovaném nyní žádá zaplacení bezdůvodného obohacení za to, že tento užívá celé nemovitosti. Dále ještě doplnil, že částku 220 000 Kč žalobkyně žalovanému před uzavřením jejich manželství zapůjčila za účelem investování této částky do předmětných nemovitostí, čímž si do budoucna zajistila vrácení těchto finančních prostředků. Tato částka tedy byla nakonec jediná, kterou žalobkyně do nemovitostí investovala. 4. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že oba účastníci jsou ideálními spoluvlastníky ve výši ideální ½ nemovitostí citovaných v úvodu tohoto rozsudku. Z darovací smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 16. 12. 2012 vyplynulo, že žalovaný prohlásil, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a že daruje ideální ½ nemovitostí manželce, tedy žalobkyni, která výše uvedené nemovitosti do svého vlastnictví přijala. 6. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 1. 6. 2012 žalobkyně, tehdy ještě jako svobodná (pod jménem [jméno] [příjmení]), a žalovaný se dohodli na tom, že žalobkyně jakožto věřitel půjčí žalovanému jakožto dlužníkovi částku ve výši 220 000 Kč na dobu neurčitou účelově určenou jako finanční prostředky k dostavbě a dovybavení rodinného domu. Peníze žalobkyně žalovanému poskytla v hotovosti s tím, že žalovaný je povinen předmětnou částku vrátit žalobkyni bezodkladně poté, co jej žalobkyně k vrácení půjčky vyzve. Tato půjčka byla poskytnuta bezúročně. Na této smlouvě jsou úředně ověřeny podpisy účastníků. 7. Dopisem ze dne 3. 3. 2018 žalovaný odvolal dar (odstoupil od předmětné darovací smlouvy) a žádal žalobkyni o vydání daru. V dopise uváděl, že nezájem žalobkyně o jejich společnou budoucnost vyvrcholil v březnu roku 2017, kdy se z předmětné nemovitosti odstěhovala bez dalšího vysvětlení i s dcerou. Rovněž navázala vztahy s jinými muži. Žalobkyni dále vytýká, že se k němu chová zcela nepřiměřeně, záměrně o něm šíří pomluvy, taktéž i o jeho rodičích. Odmítá mu umožňovat styk s dcerou. Žalovaného navíc obviňuje ze zanedbání péče o jejich dceru a udává jej dokonce formou trestního oznámení. Tento dopis žalovaný žalobkyni doručil doporučeně. Poté dne 1. 10. 2018 žalovaný podal u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhal, aby žalobkyně byla povinna vrátit dar, který jí daroval na základě darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2016 a to ideální spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na nemovitostech. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 1. 2020, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6.2020 č.j. [spisová značka], který nabyl dne 8. 7. 2020 právní moci, bylo rozhodnuto tak, že žaloba žalovaného, kterou se domáhal, aby mu žalobkyně byla povinna vrátit dar, se zamítá. 8. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2018, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Tento rozsudek nabyl dne 22. 2. 2018 právní moci. V odůvodnění tohoto rozsudku se uvádí, že od počátku roku 2017 nastaly v manželství problémy, manželé se začali odcizovat, následně se žalobkyně i s nezletilou dcerou odstěhovala. Manžel uvedl, že za příčinu rozvratu vnímá odmítavý postoj manželky k zachování manželství, když dle jeho názoru se jeho manželka začala věnovat více svým známým a přátelům než rodině. 9. Ze znaleckého posudku č. 4980-120/ 2020 ze dne 16. 10.2020 a jeho doplnění ze dne 25. 5. 2022 soud zjistil, že reálné rozdělení nemovitostí není možné ani vhodné, neboť by nebyl zajištěn přístup k oběma částem nemovitostí, naopak případným rozdělením nemovitostí by došlo ke znehodnocení nemovitostí a nebylo by možné jejich komfortní a plnohodnotné využívání. Dále znalec stanovil obvyklou cenu nemovitostí, když původně k datu 16. 10. 2020 byla stanovena na částku 4 414 816 Kč, dále v doplnění znaleckého posudku ji korigoval na částku 5 341 927,46 Kč. Ve svém posudku pak uvedl, že předmětný rodinný dům je samostatně stojící, nepodsklepený, se dvěma nadzemními podlažími a plochou střechou. Byl postaven a je užíván od roku 1985, opotřebení domu odpovídá jeho stáří. V prvním nadzemním patře jsou patrné lokální poruchy v koupelně a hale jako jsou vlasové trhliny, které jsou patrně způsobeny krátkodobou povodní. Trhliny jsou stabilizované a dále se nerozvíjí. 10. Ve svém doplnění znaleckého posudku pak uvedl, že v době od vypracování znaleckého posudku tedy od října 2020 do května 2022 došlo k razantnímu nárůstu cen nemovitostí, a to v posledním čtvrtletí roku 2021. Ceny pozemků vzrostly za pouhé 3 měsíce o téměř 6 % meziročně, růst přesáhl 23 %. Tempo růstu cen v posledním čtvrtletí místně zpomalil u rodinných domů, ale i tak se domy meziročně zdražily o 17,9 %. 11. Při svém výslechu znalec uvedl, že byl na místě samém dvakrát, při místním šetření zaznamenal poruchy, a to ty které uváděl ve znaleckém posudku, zaznamenal nějaké poruchy i na fasádě, ale toto považuje za běžný jev odpovídající stáří domu. Co se týče žalovaným předložených fotografií, na kterých je vidět plíseň, tato místa při místním šetření vidět nebyla z důvodu, že byla zakryta nábytkem či skříní. Proto když prováděl opakované místní šetření, žalovaný jej na tady tyto skutečnosti upozornil a ukázal mu je, nábytek posunul. V technické místnosti byly vidět problémy s podlahou, respektive s dlažbou, která se lehce vlnila a byla narušena z důvodu, že tam bylo odtržené pojivo. Toto přikládá způsobu, jakým byl dům stavěn a jakými technologiemi. Na stav domu má samozřejmě vliv jeho stáří i provedení. Co se týče samotné ceny má za to, že tato je reálná, naopak pohybuje se v nízké cenové hladině. Její další snížení již není možné. Je třeba zohlednit skutečnost, že dům se nachází sice v okrajové části [obec], nicméně ve velmi příjemné lokalitě pro bydlení. Znalci je známo, a s touto informací také pracoval, že se nachází v zátopovém území. Všechny tyto informace byly pak zohledněny v koeficientu, který znalec stanovil na 1,02. Má za to, že samotné vady předmětného domu byly promítnuty do stanovené obvyklé ceny nemovitosti. Byl-li by dům bez vad, klidně by se mohl prodávat za částku 6 237 000 Kč. Je třeba však podotknout že dům je obývaný, není snížena jeho užitná hodnota, spousta vad je estetického rázu. Znalec nesouhlasil s tím, že by došlo k pohnutí nosné konstrukce, pak by nebyly trhliny ale mezery, do kterých by bylo možno strčit ruku. 12. Z černobílých a barevných fotografií soud zjistil, že byly pořízeny z předmětného rodinného domu, na stěnách je vidět vlhkost a částečně opadaná omítka, dále vlasové trhliny na obkladech a dlažbě, taktéž vlasové trhliny na stěnách domu. Na jedné z fotografií je vidět