23 C 134/2022-42 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 000 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovaným za pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému dne 4. 10. 2021 částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal jednorázově uhradit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky do 10. 10. 2021. Žalovaný své povinnosti nedostál a zůstal žalobkyni dlužen částku 23 000 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení také úroku z prodlení, a to ve výši 8,5 % ročně ode dne následujícího po splatnosti. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2022 postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyní žalobkyně“) a žalovaným dne 4. 10. 2021 podepsána smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním převodem částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 000 Kč jednorázově zaplatit do 10. 10. 2021. K podpisu smlouvy žalovaným došlo za pomocí prostředků komunikace na dálku, a to na základě dříve provedené registrace, kterou žalovaný provedl na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kam zadal své osobní údaje a následně vygenerované heslo. Dne 2. 8. 2021 žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč. Současně potvrdil, že se řádně seznámil s podmínkami smlouvy o zápůjčce a souhlasí s nimi, což odklikl, a poté zadal do formuláře kód zaslaný právní předchůdkyní žalobkyně na mobilní telefon žalovaného. Dle potvrzení o poskytnutí platbě ze dne 4. 10. 2021 byla částka 20 000 Kč dne 4. 10. 2021 vyplacena bezhotovostním převodem z účtu společnosti [právnická osoba] na účet žalovaného. 4. Na základě Rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 ve spojení s Realizační smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 3. 3. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 17. 3. 2022. Výzvou z téhož dne byl žalovaný dále vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů od doručení této výzvy. Dle předloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 17. 3. 2022. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 10. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 12. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z. K uzavření smlouvy došlo zadáním jedinečného SMS kódu v prostředí uživatelského účtu, do něhož měl po předchozí registraci a ověření totožnosti přístup pouze žalovaný. Takový způsob uvaření je možné považovat za jiný typ elektronického podpisu, který je dostačují pro uzavření spotřebitelské smlouvy, aniž by byl vyžadován podpis kvalifikovaný. K tomuto závěru ostatně dospěla i aktuální judikatura (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Na základě takto uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 000 Kč do 10. 10. 2021. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na zaplacení celé poskytnuté jistiny i se sjednaným poplatkem ve výši 3 000 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z. 13. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze kterého vyplývá, že:„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet sp