23 C 54/2023-41 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 221 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným za pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 30. 7. 2021 smlouvu o zápůjčce, na základě které vyplatila žalovanému téhož dne bezhotovostním převodem částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal jednorázově uhradit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem ve výši 2 925 Kč do 29. 8. 2021. Před uzavřením smlouvy žalobkyně nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku, kdy si vyžádala od žalovaného údaje o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřila na základě jím předložených dokumentů, resp. nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný však nedostál svým povinnostem ze smlouvy, když na svůj dluh ničeho neuhradil, a zůstal žalobkyni dlužen částku 17 425 Kč, představující dlužnou jistinu a poplatek ve výši 14 925 Kč a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení také smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny 12 000 Kč od 30. 8. 2021 do 23. 8. 2022 v celkové výši 4 296 Kč, a dále úroku z prodlení, a to ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny a poplatku ode dne následujícího po splatnosti. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30. 7. 2021 podepsána smlouva o zápůjčce č. [anonymizováno], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním převodem částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč uhradit do 29. 8. 2021. K podpisu smlouvy žalovaným došlo za pomocí prostředků komunikace na dálku, žalovaný podepsal smlouvu vložením PIN kódu, který mu byl zaslán na jeho mobilní telefonní číslo, do elektronického formuláře na stránkách žalobkyně [webová adresa]). Dne 29. 7. 2021 žalovaný zaslal žalobkyni verifikační platbu ve výši 1 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dle čl. 2 smlouvy v případě prodlení klienta s plněním jeho závazků ze smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dle uvedeného článku smlouvy je věřitel dále oprávněn požadovat i další účelně vynaložené náklady, zejména poplatek za zaslání písemné upomínky/ výzvy k úhradě ve výši 500 Kč za výzvu. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 7. 8. 2021 si strany sjednaly navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním převodem a žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni vedle celkové poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč a poplatku ve výši 2 275 Kč také poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 650 Kč. Z předložených potvrzení o platbě vyplývá, že částka 10 000 Kč byla na účet žalovaného vyplacena bezhotovostním převodem dne 30. 7. 2021, dne 7. 8. 2021 pak byla bezhotovostním převodem vyplacena částka 2 000 Kč. 4. Z předložených výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni při uzavírání smlouvy o zápůjčce doložil výplatní pásky od zaměstnavatele [právnická osoba] za měsíce duben a květen 2021 na částky 26 908 Kč a 23 048 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně prováděla lustraci žalovaného ohledně vedených exekucí. 5. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván upomínkami ze dne 5. 9. 2021, 12. 9. 2021, 19. 9. 2021, 28. 9. 2021 a 13. 10. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 7. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 22 195 Kč do tří dnů. Dle předloženého podacího archu byla tato předžalobní upomínka žalovanému zaslána téhož dne. 6. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 11. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 13. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z. K uzavření smlouvy došlo zadáním jedinečného SMS kódu v prostředí uživatelského účtu, do něhož měl po předchozí registraci a ověření totožnosti přístup pouze žalovaný. Takový způsob uvaření je možné považovat za jiný typ elektronického podpisu, který je dostačují pro uzavření spotřebitelské smlouvy, aniž by byl vyžadován podpis kvalifikovaný. K tomuto závěru ostatně dospěla i aktuální judikatura (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Na základě takto uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem finanční prostředky v celkové výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč a poplatkem za navýšení zápůjčky ve výši 650 Kč do 29. 8. 2021. Pro případ prodlení žalovaného si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení celé poskytnuté jistiny i se sjednanými poplatky v celkové výši 14 925 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky za 5 zaslaných upomínek v celkové výši 2 500 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny od 30. 8. 2021 do 23. 8. 2022 ve výši 4 296 Kč. 14. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze k