Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 39 604,60 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce – společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě, které poskytl žalované na její bankovní účet částku celkem 40 000 Kč. Žalovaná měla kromě jistiny zaplatit ještě úrok z úvěru ve výši 40 % měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka na ní z původního věřitele přešla na základě smluv o postoupení pohledávky ze dne 23. 1. 2026 uzavřené mezi ní společností , právnická osoba, na kterou přešla tato pohledávka z původního věřitele společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026.2. Právní předchůdce žalobkyně měl posoudit úvěruschopnost žalované tak, že byla vyhodnocena lustrací ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaná prohlásila, že má pravidelný příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit.3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 24. 7. 2026. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno postupem podle dle § 49 odst. 1, 4 o. s. ř. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ) a žalovaná se měli dohodnout s odkazem na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na tom, že žalované bude poskytnut úvěr až do výši 40 000 Kč. Splatnost úvěru nebyla přesně stanovena. Sjednaná úroková sazba měla činit 40 % měsíčně. Tato smlouva není nijak podepsána ani datována.5. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 28. 8. 2024 byla na účet č. , č. účtu, zaplacena částka 40 000 Kč, a to z účtu právního předchůdce žalobkyně.6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, a společnost , právnická osoba, uzavřely tuto smlouvu dne 23. 1. 2026. Žalobkyně a společnost , právnická osoba, uzavřely dále smlouvu o postoupení pohledávek dne 23. 1. 2026. Dle příloh smluv o postoupení pohledávek byla postupována i pohledávka za žalovaným.7. Z oznámení o postoupení pohledávek datované dnem 6. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni. Z potvrzení o odeslání zásilky bylo zjištěno, že odeslána byla dne 10. 2. 2026.8. Z předložených dokladů o příjmech žalované bylo zjištěno, že příjem žalované byl z dokladů – poštovních ústřižků z kterých vyplývá, že žalovaná přijala od Úřadu práce ČR dne 10. 10. 2017 částku 6 111 Kč – rodičovský příspěvek, dne 8. 11. 2017 částku 6 111 Kč – rodičovský příspěvek, dne 8. 12. 2017 částku 11 000 Kč – příspěvky na dítě a rodičovský příspěvek.9. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupoval s odbornou péčí a splnil svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Právní předchůdce žalobkyně měl posoudit úvěruschopnost žalované tak, že byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o jejich příjmech a schopnosti úvěr splatit. Dále ilustrací lustrací ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jenž vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku k tomu viz. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Soud má za to, že žalobkyně sice tvrdí, že byla zjišťována jejím právním předchůdcem schopnost žalované úvěr splácet, nicméně, co bylo zjištěno prokazuje pouze částečně. Příjem žalované tvořily sociální dávky vyplácené úřadem práce (viz. bod 8 rozsudku) a to za období roku 2017, tedy dlouho před tím, než jí byl úvěr poskytnut. Soud by k tomu dodal, že šlo o příjem velmi nízký, který při laickém odhadu mohl stačit ke krytí základních potřeb, ještě s přihlédnutím k ** dávek, musela mít žalovaná vyživovací povinnost. Pokud žalovaná měla v době poskytnutí úvěru jiný příjem, tak není znám jeho zdroj ani jeho výše. Nejsou známy výdaje žalované ani její další majetkové poměry. Taktéž není známo, co bylo zjištěno z dostupných databází. Žalovaná sice byla schopná po nějakou dobu svůj dluh platit, z toho ale nelze usuzovat, že byla řádně prověřena její úvěruschopnost. Soud má za to, že právním předchůdcem žalobkyně nebyla splněna povinnost ve smyslu § 86 odst. 1 ZS. Předmětnou úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.14. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku celkem ve výši 40 000 Kč. Žalovaná uhradila částku 31 475,40 Kč. Následně tato pohledávka přešla na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 8 524,60 Kč. Soud vzhledem k přijatým výše uvedeným závěrům zbytek žaloby shledal za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 o. z. a uložil jej žalované zaplatit od 11. 2. 2026 tj. od data následujícího poté co byla žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky podle předžalobní výzvy u které žalobkyně prokázala, že byla žalované zaslána.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, by jí přiznal žalované, která byla úspěšnější. Nebylo však zjištěno, že by žalované nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.