10 C 60/2022-83 — Okresní soud v Jeseníku

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). 2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 7 828 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] o smlouvu o půjčce. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba] společnost [právnická osoba], dnes pod názvem [právnická osoba], tedy právní předchůdce žalobce. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 728 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to ve 43 týdenních splátkách po 296 Kč, poslední byla stanovena na [datum]. Žalovaná zaplatila do okamžiku postoupení částku 4 900 Kč, z čehož zaplatila na jistinu 1 648,12 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 728 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 923,88 Kč. Pohledávka byla společností [právnická osoba] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci. Po postoupení pohledávky nebylo žalovanou zaplaceno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení dlužné částky 7 828 Kč sestávající se z dlužné jistiny 6 351,88 Kč, úhrady za služby ve výši 1 476,12 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 182,43 Kč, když se jedná o úrok ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny 6 351,88 Kč od [datum] do data postoupení [datum], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 978,55 Kč, když se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 6 351,88 Kč od [datum] do [datum], úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny 6 351,88 Kč od [datum] do zaplacení a úroků za prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 351,88 Kč od [datum] do zaplacení. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a insolvenčního rejstříku, kdy vůči žalované nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na částečný pracovní poměr s měsíčním příjmem 12 000 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, zápůjčku u jiné společnosti. Žalobce ani právní předchůdce žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalované, kdy tyto uchazeči o půjčku pouze předkládají při sjednání smlouvy. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobce souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Před uzavřením smlouvy o půjčce žalovaná uvedla do karty zákazníka ze dne [datum] údaje, že požadovaná výše půjčky činí 8 000 Kč, druh bydlení - nájemník, v současnosti nemá půjčku, úvěr, spotřebitelský úvěr jinde, nemá aktivní půjčku u poskytovatele půjčky u [právnická osoba], není majitelem vozu, pracuje na částečný pracovní poměr, zaměstnavatel [právnická osoba] jako servírka, příjem domácnosti je 12 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti na nájem 6 500 Kč, výdaje domácnosti 2 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkem 8 700 Kč, použitelný příjem - 3 300 Kč. Jako předložené dokumenty k ověření jsou v kartě zákazníka uvedeny - občanský průkaz, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Dne [datum] podepsal právní předchůdce žalobce a žalovaná smlouvu o půjčce, kdy žalovaná potvrdila, že při podpisu smlouvy převzala půjčku 8 000 Kč a zavázala se vrátit částku 8 000 Kč a zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek 4 728 Kč sestávající se z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, úroku ve výši 728 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč ve 43 v týdenních splátkách po 296 Kč, dohodnutá úroková sazba při 43 týdenních splátkách činila 20,98%, přičemž první splátku je povinna zaplatit nejpozději sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy. RPSN činila 91,66 % Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalobce ujednali, že právní předchůdce žalobce žalobci postupuje ke dni uzavření smlouvy pohledávky ze smluv identifikovaných v příloze smlouvy - seznamu pohledávek, kdy v Seznamu postoupených smluv je jménem, příjmením, datem narození, dnem uzavření smlouvy, číslem smlouvy identifikována smlouva uzavřená s žalovanou. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalobce oznámil žalované, že pohledávka z uzavřené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci a vyzval ji k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Dne [datum] byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka odeslaná žalobcem a adresovaná žalované. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě dne [datum] zástupce žalobce žalovanou vyzval k uhrazení dluhu nejpozději do [datum]. Žalovaná na půjčku zaplatila dne [datum] částku 300 Kč, dne [datum] částku 300 Kč, dne [datum] částku 300 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, celkem 4 900 Kč. Z obsahu spisu vyplývá, že dne [datum] byla žalované zanechána v poštovní schránce výzva k vyzvednutí spolu s oznámením o uložení zásilky obsahující žalobu (č.l. 16 spisu). 5. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 6. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřely ve smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 2390 a násl. o. z. o obsahu uvedeném shora. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované jistinu půjčky 8 000 Kč, kterou žalovaná v hotovosti převzala a zavázala se vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, což je patrno jak ze smlouvy, tak z žádosti o poskytnutí úvěru, kdežto právní předchůdce žalobce vystupoval při poskytnutí půjčky jako podnikatel. Povinností právního předchůdce žalobce bylo před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, kdy takový závěr vyplývá i z aktuální judikatury Ústavního soudu ČR, kdy obecné soudy mají poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu i bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26.