2 C 5/2024-55 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platební rozkazu ze dne 8. 11. 2023, se žalobkyně domáhá zaplacení částky 718 295,76 Kč spolu s příslušenstvím ve formě kapitalizovaného úroku ve výši 41 270,30 Kč od 2. 2. 2023 do 18. 9. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 68 554,64 Kč od 2. 2. 2023 do 18. 9. 2023, úroku 8,99 % ročně z částky 718 295,76 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 718 295,76 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % a nákladů řízení. Žalobu odůvodňuje tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dne 10. 12. 2021, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 749 687 Kč, za které se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 8,99 % p. a. a dále poplatky podle smlouvy. Žalovaná se zavázala hradit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 9 595 Kč, nejpozději do 20. dne v měsíci. Svůj závazek splácet úvěr řádně a včas nedodržela, dostala se s hrazením splátek do prodlení. Žalobkyně v případě, že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, má právo zastavit další čerpání úvěru, prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a účtovat poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky podle aktuálně platného ceníku. Žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru. Mimosoudní vymáhání dlužných splátek bylo neúspěšné, žalobkyně využila svého práva a prohlásila dne 1. 2. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť k tomuto datu byla žalovaná v prodlení s více než dvěma splátkami. Podle úvěrové smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu a v souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka úročena dle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Při schvalování úvěru vycházela banka z údajů poskytnutých bance klientem, které byly hodnoceny individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnává i jeho příjem, výdaje, odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Banka výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta, zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta banka žádosti vyhověla. Žalovaná dluží částku 718 295,76 Kč na jistině dluhu, částku 41 270,30 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 8,99 % p. a. počínaje z jistiny úvěru od 2. 2. 2023 do 18. 9. 2023, částku ve výši 68 554,64 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 2. 2. 2023 do 18. 9. 2023 a dále smluvní úrok 8,99 % p. a. z částky 718 295,76 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 15 % p. a. z částky 718 295,76 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dluhu, což bylo bezúspěšné. Nereagovala ani na předžalobní výzvu. 2. Žalovaná podala odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu a k žalobě se vyjádřila tak, že s nárokem, jak byl žalobkyni přiznán v rámci elektronického platebního rozkazu, nesouhlasí. Žalovaná má za to, že žalobkyně nedostatečně dostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že„ poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. Z tvrzení žalobkyně ani z důkazů přiložených k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu neplyne, že se žalobkyně úvěruschopností žalované zabývala tak důkladně, aby bylo možno učinit závěr o schopnosti žalované poskytnutí úvěr splácet ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr, aniž by posoudil úvěruschopnost spotřebitele tak, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr ze strany spotřebitele splácet, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila tak, že by o úvěruschopnosti žalované nebyly důvodné pochybnosti. Předmětná smlouva o úvěru ze dne 10. 12. 2021 [číslo] je neplatná. Žalovaná vznesla námitku neplatnosti uvedené smlouvy. Ve svém dalším vyjádření uvádí, že žalobkyně nedostála dostatečně své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované, což je zřejmé z výpisu z účtu žalované, který žalobkyně předložila jako důkaz v tomto řízení. Z výpisu z účtu je zjevné, že jen na pravidelné měsíční platby představované trvalými příkazy vydává žalovaná dohromady částku 6 601 Kč, nepočítaje v to splátky předchozích 3 úvěrů ve výši 3 781 Kč, 1 589 Kč a 3 420 Kč, jež žalobkyně žalované poskytla a které byly následně novou smlouvou o úvěru zkonsolidovány. V kombinaci se splátkou nového úvěru ve výši 9 595 Kč pak činily pravidelné měsíční výdaje žalované v době po uzavření předmětné smlouvy o úvěru celkem 16 196 Kč. Měsíční příjem, respektive čistá mzda žalované byla ve výši 17 860 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmu tak žalované nezbylo 8 338 Kč k pokrytí životních nákladů, jak tvrdí žalobkyně a po dalším odečtení pravidelných plateb žalované zbývalo na veškeré ostatní výdaje pouze 1 664 Kč. Žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr s měsíční splátkou, která v kombinaci s ostatními měsíčními trvalými platbami poskytuje žalované minimální finanční rezervu na hrazení dalších nutných výdajů. Žalobkyně si měla vyžádat výpisy z účtu žalované za další časové období, než je pouze 1 měsíc. Je zřejmé, že žalovaná tedy není schopna poskytnutý úvěr splácet, nad to byla smlouva o spotřebitelském úvěru poskytnuta bez souhlasu manžela žalované. Žalovaná dovozuje, že žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny úvěru ve výši 718 295,76 Kč ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ve zbývající části žaloby navrhuje žalovaná nárok žalobkyně zamítnout. Žalovaná žádala o schovívavost, pokud jde o stanovení doby vrácení jistiny úvěru, neboť žalovaná je v nepříznivé finanční situaci, stala se obětí trestného činu podvodu, kdy jí jako poškozené byla způsobena škoda ve výši 1 950 000 Kč, značná část této škody spočívá v tom, že žalovaná musí v současné době splácet řadu dalších úvěrů od bankovních i nebankovních společností v celkové výši 1 450 000 Kč, proto žádá, aby vrácení jistiny bylo uloženo ve splátkách. 3. Existence žalobkyně je zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo], ze něhož plyne, že předmětem podnikání je výkon činností uvedených v zákoně o bankách, § 1 odst. 1 písm. b), kdy se jedná o poskytování úvěrů. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 10. 12. 2021 je zjištěno, že účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] to elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví, kdy identita žalované byla ověřena zadáním autorizačního kódu zaslaného žalované prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu nahrazuje písemný podpis žalované. Smlouva o úvěru uvádí, že žalované je poskytnut úvěr v celkové výši 749 687 Kč a bude veden na úvěrovém účtu [číslo] [částka], splacen bude nejpozději do 22. 12. 2031 v měsíčních splátkách ve výši 9 595 Kč. Dohodnuta je úroková sazba ve výši 8,99 % ročně a při řádném splácený a odpuštění splátek činí zvýhodněná úroková sazba 8,19 % ročně. V době uzavření této smlouvy bylo RPSN 9,51 %, při řádném splácení a odpouštění splátek činí RPSN 8,69 %. Úvěr byl poskytnut jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný, než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Dle odst. 2.2 smlouvy splatí žalovaná poskytnutým úvěrem konsolidované dluhy, a to za A/ splátkový úvěr č. úvěrového účtu [číslo] [částka], částka určená ke splacení 300 963 Kč, B/ splátkový úvěr č. úvěrového účtu [číslo] [částka], částka určená ke splacení 98 757 Kč, C/ splátkový úvěr č. úvěrového účtu [číslo] [částka], částka určená ke splacení 249 805 Kč, kdy všechny 3 úvěry poskytla [právnická osoba] Na splacení konsolidovaných dluhů se použije část úvěru ve výši 649 687 Kč. Použití zbývajících prostředků úvěru je zcela na uvážení žalované. Úvěr byl veden, jeho čerpání a splácení na úvěrovém účtu [číslo] [částka]. Podle odst. 3.1 měla žalovaná úvěr splácet splátkami ve výši 9 595 Kč, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. První splátku měla zaplatit 20. 1. 2022, poslední splátku