121 C 16/2021-77 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 13 007 Kč s úroky, smluvní pokutou ve výši 2 047,28 Kč a úrokem ve výši 102,34 % p. a. z částky 9 860,86 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 28 569 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne [datum] a na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 102,34 % p. a. v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 992 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy současně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích [příjmení] a [anonymizováno] (nebankovní registr klientských informací). Dle pracovní smlouvy měla žalovaná sjednaný pracovní poměr, z dokladů o příjmech pak plynul celkový měsíční příjem žalované 13 813 Kč. Výdaje žalované činily dle jejího prohlášení 6 532 Kč měsíčně, měla tak volné zdroje ve výši 6 281 Kč k hrazení splátek úvěru. Žalobkyně vycházela z výdajů, které žalovaná uvedla, přičemž v této oblasti má žalobkyně omezené možnosti zkoumat pravdivost těchto tvrzení. Vychází z premisy, že každý jedná v obchodním styku poctivě. Odkázala rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019 sp.zn. 4 Tdo 238/2019, z nějž vyplývá, že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěr při své žádosti a že uvedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti. Žalovaná povinnosti ze smlouvy neplnila řádně a včas. Uhradila pouze 992 Kč dne [datum] a dostala se tak do prodlení s dalšími splátkami. Žalovaná v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. dne [datum] oznámila žalobkyni, že má v úmyslu využít ochranné doby podle tohoto zákona. Ochranná doba trvala od [datum] do [datum] a po tuto dobu se odložil čas plnění peněžitých dluhů žalované vůči žalobkyni. Žalobkyni za dobu trvání ochranné doby vzniklo právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů. Po uplynutí ochranné doby však žalovaná nadále nehradila. V souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání tak pro nehrazení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu [datum]. Žalobkyni vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 249 Kč dle bodu 6.1 smlouvy a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 200 Kč. K datu zesplatnění se dle bodu 6.4 smlouvy stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 12 558,88 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, neuhradila však ničeho. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Byl rovněž sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Úrok žalobkyně požaduje od 25. 8. 2020 do zaplacení z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru 9 860,86 Kč, a to ve výši 102,34 % ročně. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 12 558,88 Kč (původní jistina ve výši 9 860,86 Kč a přirostlý úrok ve výši 2 698,02 Kč), smluvní pokutu ve výši 249 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč, smluvní pokutu za prodlení žalované ve výši 2 047,28 Kč (za období od [datum] do data vyhotovení žaloby, tj. [datum]) a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z jistiny úvěru od [datum] do zaplacení ve výši 102,34 % p. a. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 13 007 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 2. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 21. 5. 2021, č. j. 5 C 137/2021-43, byla vyslovena místní nepříslušnost tohoto soudu a bylo rozhodnuto o postoupení věci Okresnímu soudu v Jihlavě jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, proto soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti. 4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru s oprávněním k činnosti od [datum]. 5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně doručenky ze dne [datum], bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 992 Kč, splatnými vždy do každého 18. dne v měsíci. Součástí oznámení o schválení úvěru byl i splátkový kalendář. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, byla sjednána ve výši 23 808 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 102,34 %, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 249 Kč za každou splátku, u níž takové prodlení nastalo. V případě prodlení o délce 15 dnů pak dále vzniká žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, kdy výše nákladů činí u každé splátky, u níž se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou, částku ve výši 200 Kč. V bodě 6.3 se strany dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se však zavázala před zesplatněním úvěru žalovanou vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu 6.4 stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny úvěru je v případě prodlení s jejím uhrazením povinna žalovaná hradit úroky z prodlení a dále je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Dne [datum] žalovaná podepsala rovněž předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Vyplacení úvěru žalované dne 27. 1. 2020 bylo prokázáno dokladem o vyplacení. 6. Formulářem Hodnocení klienta ze dne [datum], pracovní smlouvou, mzdovým výměrem, výpisem z účtu žalované, výpisem z nebankovního registru klientských informací, výpisem záznamů z registru [příjmení], formulářem Prohlášení klientů a kartou klienta ke smlouvě žalované [číslo] žalobkyně prokazovala, že postupovala v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ z. s. ú.“), a že prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalované dlužnou částku splácet. Z těchto listin bylo zjištěno, že pracovní poměr žalované vznikl dnem [datum] na dobu určitou do [datum]. Základní měsíční hrubá mzda činila 15 991 Kč, variabilní složka 0 - 2 399 Kč. Na účet žalované pak byla dne [datum] připsána mzda ve výši 15 003 Kč, dne [datum] ve výši 12 620 Kč. Žalovaná neměla v registru [příjmení] žádné dlužné splátky. Z výpisu z [anonymizováno] bylo zjištěno, že skóre žalované činilo 332, což spadá do Kategorie II. (menší riziko, lepší segment klientů). Totožnost žalované byla ověřena z [číslo obč. průkazu]. Z formuláře Hodnocení klienta vyplývá, že žalovaná ke svým poměrům uvedla, že žije sama u rodičů, má příjmem ze zaměstnání ve výši 13 813 Kč měsíčně. Jako výdaj je uvedena částka 3 410 Kč na potřeby žalované, 1 400 Kč na bydlení a inkaso, a 1 722 Kč na splátky [anonymizována dvě slova]; celkem tedy výdaje žalované dle formuláře činily 6 532 Kč s rezervou 1 000 Kč. Podpisem prohlášení klienta žalovaná mimo jiné potvrdila, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku a že poskytnuté informace o její osobě jsou pravdivé a úplné. Z karty klienta k úvěrové smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] požádala o úvěr, dne [datum] jí byla vyplacena částka 10 000 Kč, kterou měla v celkové výši 23 808 Kč zaplatit splátkami ve výši 992 Kč. Žalovaná uhradila pouze první splátku dne [datum], s úhradou druhé splátky se dostala do prodlení. V období od května do července 2