21 C 232/2021-28 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 21 590 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem částku ve výši 17 000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím do 4. 12. 2016. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaná vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři a v rámci dokončení žádosti o půjčku odsouhlasila znění úvěrové smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně nato vytvořila návrh smlouvy o úvěru, který žalovaná akceptovala; právní předchůdkyně žalobkyně poté úvěr v požadované výši žalované poskytla na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně prověřila lustrací v ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaná dluh nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu, čímž se dostala do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho, přestože byla upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud zjistil, že v nepodepsaném dokumentu označeném jako Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] je právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], označena jako zapůjčitel a žalovaná jako klient a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, a adresou trvalého bydliště. Dokument obsahuje závazek zapůjčitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 17 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do 4. 12. 2016 spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 4 590 Kč. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele a poskytnutím požadovaných údajů. Podle dokumentu s názvem Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru činila celková výše spotřebitelského úvěru 17 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 590 Kč, RPSN bylo ve výši 594,97 % ročně. Dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána platba ve výši 17 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] s [variabilní symbol] a poznámkou„ AV: [anonymizováno] [číslo]“. [právnická osoba], byl v říjnu 2016 účet č. [bankovní účet] veden na jméno žalované a dne [datum] na tento účet byla připsána platba ve výši 17 000 Kč pod [variabilní symbol] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou ve výši 49 181,03 Kč na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem ze dne 2. 2. 2021 podaným k poštovní přepravě téhož dne; součástí byla také předžalobní výzva, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů. 4. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet vedený ve prospěch žalované částku 17 000. Následně byla žalovaná vyzvána, aby mimo jiné uvedenou částku vrátila. 5. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 /93/ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). 6. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil. 7. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 10. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce“. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, není na něm ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená emailová komunikace včetně uznávaného elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v těchto otázkách. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalované. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, a