118 C 26/2021-70 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 097 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 649 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, dále úhrady smluvní pokuty ve výši 4 448,01 Kč a úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 47 232 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 20. 2. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované dne 20. 2. 2020 vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 95,95 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 848 Kč splatných vždy k 8. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2020. Žalovaná se ve smlouvě rovněž zavázala hradit pojistné ve výši 28 Kč měsíčně. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích [příjmení] a [anonymizováno] (nebankovní registr klientských informací). 2. Žalovaná řádně neplnila povinnosti ze smlouvy, neboť nehradila řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0 Kč. S účinností ke dni 31. 1. 2021 došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 12 393,67 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky; žalovaná však ničeho neuhradila. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 12 393,67 Kč (odpovídala zbývající dlužné původní jistině ve výši 10 000 Kč a přirostlému úroku ve výši 2 393,67 Kč), smluvní pokutu za prodlení žalované ve výši 4 448,01 Kč, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, pojistné ve výši 56 Kč a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z původní jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení ve výši 95,95 % ročně. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 o. s. ř. na adresu trvalého pobytu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovanou, byla doložena kopií jejího občanského průkazu. Z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy soud zjistil, že žalovaná přistoupila k pojištění schopnosti splácet v rámci pojistné smlouvy č. [bankovní účet] ([právnická osoba]). Žalovaná se zavázala platit měsíční pojistné ve výši 28 Kč. Z přihlášky do pojištění soud zjistil, že pojištění se týkalo pojištění smrti následkem úrazu a pojištění invalidity třetího stupně následkem úrazu. Součástí jsou i informační dokumenty o pojistném produktu, které obsahují parametry pojištění. 5. Z listiny označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]“ ze dne 20. 2. 2020 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 21. 2. 2020, bylo zjištěno, že žalovaná podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 848 Kč, splatnými vždy do každého 8. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 39 360 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 95,95 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Součástí smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované, když v bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než 30 dnů. V článku 6.3 písm. b) bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů či v případě prodlení s úhradou dvou splátek. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následujícím po zesplatnění úvěru. Z předsmluvního formuláře soud zjistil parametry úvěru. Z prohlášení klientů soud zjistil, že se žalovaná seznámila s informacemi o úvěru. 6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně poukázala částku 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] dne 20. 2. 2020. Z dokumentu„ hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má celkové příjmy ve výši 8 600 Kč a výdaje ve výši 6 410 Kč. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná v něm neměla žádný záznam. Z výpisu z registru klientských informací soud zjistil, že žalované nebylo přiřazeno žádné ohodnocení. Z platebního rozpisu Úřadu práce ČR [obec] soud zjistil, že žalované v období od 1. 8. 2019 do 20. 2. 2020 byly vyplaceny sociální dávky ve výši 57 200 Kč. Z dopisu Úřadu práce ČR ze dne 21. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná čerpá rodičovský příspěvek. Z kopie obrazovky internetového bankovnictví soud zjistil, že měla žalované přijít částka 8 600 Kč dne 6. 2. 2020. Z oznámení o přiznání dávky sociální podpory ze dne 31. 7. 2018 soud zjistil, že žalované byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně. Z karty klienta soud zjistil přehled splácení úvěru žalovanou. 7. Z oznámení ze dne 14. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla z důvodu zesplatnění vyzvána k úhradě částky 12 649 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 10. 2021 (odeslané stejného dne) a podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 12 649 Kč do 15 dnů od odesílání výzvy. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě návrhu ze dne 20. 2. 2020 akceptovaného dne 21. 2. 2020 úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 95,95 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 848 Kč, splatnými vždy do každého 8. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 39 360 Kč. Žalovaná rovněž přistoupila k pojištění a zavázala se platit pojistné. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 10 000 Kč. První splátka byla splatná dne 8. 4. 2020. Žalovaná nezaplatila nic. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Posky