120 C 13/2021-61 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 54 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 5. 5. 2020 s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] v domě [číslo], ulice [ulice] v [obec] (dále jen předmět nájmu). Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit měsíčně nájemné ve výši 16 000 Kč a zálohu na elektřinu a vodu ve výši 1 500 Kč. Nájem zanikl dohodou účastníků ke dni 31. 8. 2020. V předávacím protokolu byl vyčíslen dluh na nájemném ve výši 38 000 Kč. Při vyklizení bytu byla zjištěna škoda na zařízení bytové jednotky, která přesahovala míru obvyklého užívání. Účastníci si dohodli náhradu takto: za chybějící kryt světla částku 4 000 Kč, za poškozené okno v zadním pokoji částku 3 000 Kč, za poškození 3 kusů vnitřních dveří částku 4 500 Kč, za vyklizení a úklid bytu částku 5 000 Kč. Žalovaná toto vyčíslení odsouhlasila rovněž podepsáním předávacího protokolu. Dluh měl být hrazen formou splátek, ale žalovaná jej nehradila. Celý dluh se stal splatným ke dni 25. 9. 2020. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 5. 5. 2020 soud zjistil, že se v ní žalobce zavázal přenechat předmět nájmu k dočasnému užívání žalované. Žalovaná se zavázala mimo jiné platit nájem a služby spojené s bydlením. Podle článku 1 smlouvy o nájmu je předmětem nájmu byt [číslo] v domě na adrese [adresa žalované]. Nájemce mohl byt užívat pouze k bydlení. Podle čl. 3 byl nájem sjednán na dobu od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021. Podle čl. 4 činí nájemné 16 000 Kč měsíčně a nájemné bylo splatné do 20. dne příslušného měsíce. Měsíční záloha na služby činí 1 500 Kč Součástí smlouvy je předávací protokol ze dne 5. 5. 2020. Z tabulky soud zjistil, že dlužné nájemné a zálohy na služby za květen až srpen 2020 činí 70 000 Kč. Žalovaná uhradila nájemné za květen a červenec 2020, tj. celkem částku 32 000 Kč. K úhradě tak má zbývat částka 38 000 Kč. 4. Z předávacího protokolu ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaná odevzdala předmět nájmu včetně 1 klíče od bytu a jednoho klíče od vchodových dveří. V protokolu je uvedeno, že žalovaná má dluh na nájemném ve výši 38 000 Kč, který bude splácet v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, a to k 25. dni příslušného měsíce. Dále byly zapsány zjištěné závady na bytovém zařízení a současně byla dohodnuta výše náhrady škody takto: za chybějící kryt světla částku 4 000 Kč, za poškozené okno v zadním pokoji částku 3 000 Kč, za poškození 3 kusů vnitřních dveří částku 4 500 Kč, za vyklizení a úklid bytu částku 5 000 Kč. Z výzvy ze dne 16. 6. 2021, podacího lístku a dodejky soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 54 000 Kč nejpozději do 30. 6. 2021. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se nájemní smlouvu pronajímatel zavazuje přenechat předmět nájmu nájemci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2235 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, pak se jedná nájem bytu a nájem domu. Podle [číslo] o. z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. 7. Podle § 2292 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle § 2293 odst. 1 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 8. Podle § 2910 o. z. platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o. z. platí, že Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. 9. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o nájmu bytu podle výše uvedených zákonných ustanovení. Žalobce prokázal, že splnil svoji smluvní povinnost a odevzdal žalované předmět nájmu k dočasnému užívání. Žalovaná ovšem nesplnila svůj závazek uhradit sjednané nájemné a zálohy na služby. Žalovaná tak dluží na nájemném za 4 měsíce částku 38 000 Kč. Žalobce rovněž prokázal, že žalovaná se zavázala k úhradě škody, která vznikla na bytovém zařízení a rovněž se zavázala uhradit náklady na vyklizení a uklizení bytu, neboť byt předala nevyklizený a neuklizený. Jelikož žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by na dlužné částky plnila, soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 54 000 Kč. Soud dále uložil žalované povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení, na který vzniklo žalobci právo dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ohledně částky 54 000 Kč od 26. 9. 2021 do zaplacení, a to z důvodu, že žalovaná je v prodlení se zaplacením peněžitého závazku podle § 1968 o.z. Žalovaná je povinna zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 11. Pro úplnost soud dodává, že nepřihlédl k návrhu na změnu žaloby ohledně počátku prodlení žalované. Důvodem je skutečnost, že žalobce byl k podání návrhu na změnu vyzván nesprávnou výzvou soudu. Výzva byla nesprávná, neboť datum prodlení žalované uvedené v žalobě bylo od počátku správné, když si účastníci nesjednali ztrátu výhody splátek při nesplácení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 650,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 000 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 1 630 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 050 Kč ve výši 1 900,50 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.