120 C 14/2021-53 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 404 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 20. 3. 2020 s žalovaným uzavřel nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice a číslo] v [obec] (dále jen předmět nájmu). Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit měsíčně nájemné ve výši 11 000 Kč a zálohu na elektřinu a vodu ve výši 2 000 Kč. Nájemné za první měsíc bylo splatné ke dni 20. 3. 2020. Nájemné zaniklo výpovědí ze strany pronajímatele pro porušení smlouvy zvlášť závažným způsobem ke dni 6. 4. 2020. Žalovaný dále po skončení nájmu nevrátil přístupové prostředky k předmětu nájmu. Žalobce tak musel v souladu se smlouvou vyměnit zámky a znepřístupnit čipy, za což vynaložil náklady ve výši 6 137 Kč. Žalovaný neuhradil ani první nájemné, které za 28 dní činí 10 267 Kč. Žalovaný byl dne 22. 5. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem mimo jiné i předmětu nájmu. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 20. 3. 2020 soud zjistil, že se v ní žalobce zavázal přenechat předmět nájmu k dočasnému užívání žalovanému. Podle článku 1 smlouvy o nájmu je předmětem nájmu byt [číslo] v domě na adrese [adresa]. Nájemce mohl byt užívat pouze k bydlení. Podle čl. 3 byl nájem sjednán na dobu od 20. 3. 2020 do 19. 3. 2021. Podle čl. 5 činí nájemné 11 000 Kč měsíčně a první platba nájemného je splatná při podpisu smlouvy. Měsíční záloha na služby činí 2 000 Kč Součástí smlouvy je předávací protokol ze dne 20. 3. 2020. Z plné moci ze dne 20. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný zmocnil žalobce ke všem právním jednáním v souvislosti s odběrem elektrické energie a zemního plynu. Z emailu ze dne 16. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu a vrácení klíčů. Z výpovědi nájmu bytu soud zjistil, že důvodem výpovědi bylo neuhrazení nájmu a záloh na služby a rovněž užívání bytu v rozporu se smlouvou. 4. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 22. 5. 2020 a podací stvrzenky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 18 270 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Předžalobní výzva byla rovněž zaslána žalovanému elektronicky. 5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobci byly vyúčtovány společností [právnická osoba] věci a služby v souvislosti s výměnou zámku a zneplatněním čipů částkou 6 137 Kč. Z klíčového plánu ZGK [číslo] dokumentu„ vyšší klíče ZGK [číslo]“ soud zjistil přehled o klíčovém schématu v domě, ve kterém se nachází předmět nájmu. Z emailu ze dne 6. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce si objednal u společnosti [právnická osoba] výměnu zámku v předmětu nájmu včetně klíčů a čipů a současně zneplatnění původních čipů. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že žalobce dne 6. 5. 2020 uhradil částku 6 137 Kč na účet č. [bankovní účet]. 6. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o nájmu bytu. Žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši 11 000 Kč a zálohu na služby ve výši 2 000 Kč. Splatnost prvního nájmu nastala v den podpisu smlouvy. Jelikož žalovaný žádnou částku neuhradil a byt užíval v rozporu se smlouvou, tak žalobce předmětnou smlouvu vypověděl, a to výpovědí bez výpovědní doby. Jelikož žalovaný ani po skočení nájmu neodevzdal klíče a přístupové čipy, tak žalobce nechal vyměnit zámek a zneplatnit nevrácené čipy, na což vynaložil částku 6 137 Kč. Žalobce žalovanému zaslal výzvu před podáním žaloby. 7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se nájemní smlouvu pronajímatel zavazuje přenechat předmět nájmu nájemci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2235 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, pak se jedná nájem bytu a nájem domu. Podle [číslo] o. z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. 9. Podle § 2292 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle § 2293 odst. 1 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 10. Podle § 2910 o. z. platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o. z. platí, že způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. 11. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o nájmu bytu podle výše uvedených zákonných ustanovení. Žalobce prokázal, že splnil svoji smluvní povinnost a odevzdal žalovanému předmět nájmu k dočasnému užívání. Žalovaný ovšem nesplnil svůj závazek uhradit sjednané nájemné a zálohy na služby. Žalovaný tak dluží na nájemném za 28 dní částku 10 267 Kč. Úhradu služeb žalobce nepožaduje. Žalobce rovněž prokázal, že z důvodu nevrácení klíčů a přístupových čipů byl nucen vyměnit zámky a zneplatnit přístupové čipy, za což vynaložil náklady ve výši 6 137 Kč. Žalovaný tak porušil svoji zákonnou povinnost, když při skončení nájmu neodevzdal žalobci předmět nájmu. Jelikož tímto jednáním žalovaného vznikla žalobci škoda, tak žalovaný je v souladu s ustanovením § 2910 a § 2911 o. z. povinen tuto škodu žalobci nahradit. Jelikož žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by na dlužné částky plnil, soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 16 404 Kč. Soud dále uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení, na který vzniklo žalobci právo dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ohledně částky 10 267 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení a ohledně částky 6 137 Kč od 30. 5. 2020 do zaplacení, a to z důvodu, že žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého závazku podle § 1968 o. z. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 550,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 404 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.