24 C 214/2021-88 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] ústně smlouvu o zápůjčce, která byla následně sepsána písemně dne [datum], což lze považovat za písemné potvrzení ústně uzavřené smlouvy, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému částku 1 000 000 Kč se lhůtou splatnosti do [datum]. Žalovaný však žalobci neuhradil ničeho, proto jej žalobce vyzval k vrácení zapůjčené částky a následně podal žalobu znějící jen na částku 350 000 Kč, a to s ohledem na problematickou dobytnost původní částky. V mezidobí žalobce postoupil svou pohledávku z uvedené smlouvy o zápůjčce na [právnická osoba] [právnická osoba], která následně tuto pohledávku postoupila zpět na žalobce, neboť z její strany nedošlo k vymožení předmětné pohledávky. Žalobce půjčoval peníze žalovanému i v minulosti, tehdy však žalovaný vše včas vracel; žalobce spolupracoval i s [jméno] [jméno], jemuž také půjčoval peníze, ale nikdy nedal žalovanému peníze pro pana [jméno] a ani to neměl v úmyslu. Nárok uplatněný žalobou se [jméno] [jméno] netýká, nejedná se o peníze poskytnuté za účelem zprostředkování investiční příležitosti. Směnku, kterou žalobci vystavil žalovaný a kterou žalobce poté vrátil žalovanému, nelze považovat za kvitanci mimo jiné proto, že v té době ještě závazek ze smlouvy o zápůjčce nebyl splněn. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že žalobní nárok považuje za nedůvodný. Žalobce sice poskytl žalovanému dne [datum] částku 1 000 000 Kč, avšak nikoliv jako zápůjčku, nýbrž jako prostředníkovi z titulu smlouvy o zprostředkování uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, jejímž předmětem byl závazek žalovaného zprostředkovat žalobci příležitost k uzavření investiční smlouvy s [jméno] [jméno]; uvedené prostředky proto byly určeny k převodu z účtu žalovaného na účet [jméno] [jméno] za účelem jejich investování. Žalovaný svůj závazek splnil, když uvedené prostředky převedl [jméno] [jméno] a na důkaz zániku závazku ze smlouvy o zprostředkování žalobce vrátil žalovanému dne [datum] jím vystavenou směnku, kterou tak lze považovat za kvitanci. Žalovaný namítl promlčení závazku ze smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], dále vznesl námitku nicotnosti závazku ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], neboť nedošlo k předání peněžních prostředků na základě této smlouvy, kterou žalovaný podepsal na naléhání žalobce až v návaznosti na problémy spojené s realizací a vymáháním závazku z investiční smlouvy mezi žalobcem a [jméno] [jméno]. Žalovaný také vznesl námitku zastřeného právního jednání, neboť účastníci nikdy neměli v úmyslu zřídit závazek z titulu zápůjčky, nýbrž mělo dojít k zastření závazku vzniklého mezi žalobcem a [jméno] [jméno], případně závazku vzniklého ze smlouvy o zprostředkování uzavřené mezi účastníky. Žalovaný namítl i nedostatek aktivní legitimace žalobce, neboť předmětná pohledávka byla postoupena na [právnická osoba] [právnická osoba] 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce převedl na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku 1 000 000 Kč. 4. Z písemné smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem soud zjistil, že zapůjčitel se zavázal půjčit vydlužiteli částku 1 000 000 Kč, přičemž tato částka byla převedena již dne [datum] na bankovní účet vydlužitele a podpisem této smlouvy se stala předmětnou zápůjčkou. Smluvní strany se dohodly na úroku z vypůjčené částky ve výši 1,5 % měsíčně a na datu splatnosti celé poskytnuté částky nejpozději dne [datum]; na konci smlouvy jsou připojeny vlastnoruční podpisy smluvních stran. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím do [datum]. Z kopie směnky vlastní soud zjistil, že tuto směnku vystavil dne [datum] žalovaný na částku 1 000 000 Kč s platebním místem v [obec] na řad žalobce a se splatností dne 16. 1. 2017; celá směnka byla přeškrtnuta a pod jejím textem bylo rukou napsáno:„ [datum] vrácena za zástavu dne [datum] od p. [celé jméno žalobce].“ Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného o postoupení předmětné pohledávky ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] na [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], s tím, aby úhrada závazku byla provedena na účet této společnosti. Z oznámení o změně věřitele ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], oznámil žalovanému, že předmětná pohledávka ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím byla ke dni [datum] postoupena ve smyslu smlouvy o postoupení pohledávky zpět ve prospěch původního věřitele [celé jméno žalobce]. 6. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že mezi žalobcem a [jméno] [jméno] existoval mezi prosincem 2016 a březnem 2017 smluvní vztah, a to zápůjčka. Žádnou smlouvu o zprostředkování příležitosti k uzavření investiční smlouvy s [jméno] [jméno] žalobce s žalovaným v uvedeném období neuzavřel. Předmětná částka poskytnutá žalovanému byla půjčkou pro žalovaného, kterou žalobce poskytl bez jakýchkoliv dalších podmínek nebo návazností na něco jiného. Ústně uzavřená smlouva o zápůjčce ze dne [datum] obsahovala stejné podmínky jako písemné znění smlouvy o zápůjčce, a to včetně výše půjčené částky, sjednaného úroku i data splatnosti. Žalovaný chtěl půjčit částku 1 000 000 Kč v době kolem Vánoc, kdy nebyl čas sepsat smlouvu písemně; protože žalobce spolupracoval s žalovaným už delší dobu a poskytoval mu půjčky, které žalovaný vždy vrátil, i když někdy trochu později – jednalo se o období asi dvou let zpětně a o částky okolo 100 000 Kč, rozhodl se žalobce s ohledem na jejich známost půjčit žalovanému předmětnou částku na základě ústní dohody s tím, že po Vánocích, až bude víc času, bude sepsána písemná smlouva. Žalobce poskytl žalovanému takto vysokou částku, protože v té době žalovaný vlastnil půl domku v [obec], tj. byla zde určitá záruka jeho solventnosti; ale než došlo k soudu, žalobce zjistil, že tuto půlku domku žalovaný převedl na bratra. V souvislosti s postoupením předmětné pohledávky na [právnická osoba] [právnická osoba] byla uzavřena písemná smlouva o postoupení; [anonymizováno] [právnická osoba] od smlouvy o postoupení pohledávky odstoupila poté, co zjistila, že předmětná pohledávka není u žalovaného vymahatelná. Také v případě postoupení předmětné pohledávky ze [právnická osoba] [právnická osoba] zpět na žalobce byla sepsána písemná smlouva. Žalobce se rozhodl požadovat po žalovaném v soudním řízení jen částku 350 000 Kč, protože zjistil, že milion není u žalovaného vymahatelný a navíc by žalobce musel v případě žaloby na 1 000 000 Kč platit velmi vysoký soudní poplatek; částku 350 000 Kč žalobce považoval ještě za vymahatelnou, a to i s ohledem na možnost jejího postupného splácení žalovaným. V době, kdy se žalobce a žalovaný zúčastnili soudem nařízené mediace, měl žalovaný zájem svůj dluh uhradit, měl údajně nějaké vzácné nože a starou motorku, které chtěl nabídnout žalobci proti svému dluhu, dokonce žalobci poslal i jejich fotografie; žalobce odhadl jejich hodnotu na maximálně 100 000 Kč, ale žalovaný od toho pak ustoupil a už se neozval. 7. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce převedl na účet žalovaného v prosinci 2016 částku 1 000 000 Kč na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce, která byla v březnu 2017 vypracována i v písemné podobě. Žalovaný vystavil v prosinci 2016 na řad žalobce vlastní směnku znějící na stejnou částku a na počátku ledna 2017 byl text směnky přeškrtnut a směnka byla vrácena žalovanému. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla následně postoupena nejprve na [právnická osoba] [právnická osoba] a poté zpět na žalobce. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného k úhradě jeho dluhu. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. Podle § 579 odst. 1 o. z. způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanove