120 C 4/2023-80 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 35 067 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 24. 1. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované dne 24. 1. 2022 vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 64,59 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 740 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2022. Žalovaná se ve smlouvě rovněž zavázala hradit pojistné ve výši 159 Kč měsíčně. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaná řádně neplnila povinnosti ze smlouvy, neboť nehradila řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku v prodlení delším 30 dnů). S účinností ke dni 26. 10. 2022 došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 30 313,21 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky; žalovaná však ničeho neuhradila. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 30 313,21 Kč (odpovídala zbývající dlužné původní jistině ve výši 26 123,41 Kč a přirostlému úroku ve výši 4 189,80 Kč), smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 879,45 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15 % ročně z částky 26 123,41 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení a úhrady za pojištění ve výši 477 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalované. 3. Z listiny označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]“ ze dne 24. 1. 2022 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 25. 1. 2022, bylo zjištěno, že žalovaná podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 1 740 Kč, splatnými vždy do každého 22. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 75 888 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 64,59 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Součástí smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované, když v bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než 30 dnů. V článku 6.3 písm. b) bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů či v případě prodlení s úhradou dvou splátek. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následujícím po zesplatnění úvěru. Z předsmluvního formuláře soud zjistil parametry úvěru. Z prohlášení klientů soud zjistil, že se žalovaná seznámila s informacemi o úvěru. Z dodatku ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že tímto byla sjednána možnost uzavření smlouvy na dálku. Součástí dodatku byl i dokument, který obsahuje vysvětlení pojmu podpis na dálku. 4. Z žalobních tvrzení soud vzal za prokázané, že žalovaná uhradila částku 10 440 Kč. 5. Z oznámení ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla informována o okamžitém zesplatnění celého úvěru a současně byla vyzvána k jeho úhradě. Z dokumentu„ hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má celkové příjmy ve výši 12 766 Kč a výdaje ve výši 6 463 Kč. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná v něm neměla žádný záznam. Z výpisu z registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná byla vyhodnocena jako nízko riziková. Z platebního rozpisu Úřadu práce ČR [obec] soud zjistil, že žalované v období od 1. 8. 2019 do 20. 2. 2020 byly vyplaceny sociální dávky ve výši 57 200 Kč. Z dopisu Úřadu práce ČR ze dne 21. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná čerpá rodičovský příspěvek. Z kopie obrazovky internetového bankovnictví soud zjistil, že měla žalované přijít částka 8 600 Kč dne 6. 2. 2020. Z oznámení o přiznání dávky sociální podpory ze dne 31. 7. 2018 soud zjistil, že žalované byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně. Z karty klienta soud zjistil přehled splácení úvěru žalovanou. 6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně odeslala na účet žalované [číslo] [bankovní účet] dne 24. 1. 2022 částku 27 000 Kč. Z výzvy ze dne 22. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátky [číslo] dále byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne 24. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátky [číslo] dále byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2023 (odeslané stejného dne) a podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 32 188 Kč do 15 dnů od odesílání výzvy. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě návrhu ze dne 24. 1. 2022 akceptovaného dne 25. 1. 2022 neplatnou úvěrovou smlouvu (viz bod 15 odůvodnění), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 27 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 64,59 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 1 740 Kč, splatnými vždy do každého 22. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 75 888 Kč. Žalovaná rovněž přistoupila k pojištění a zavázala se platit pojistné. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 27 000 Kč. První splátka byla splatná dne 22. 2. 2022. Žalovaná zaplatila částku 10 440 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z vý