21 C 56/2023-47 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 10 400 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované dne [datum] na její účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně poté, co žalovaná odsouhlasila návrh smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 400 Kč nejpozději do [datum]. Ve lhůtě splatnosti však žalovaná ničeho neuhradila. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud zjistil, že v dokumentu označených jako Smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako [příjmení] [jméno] a žalovaná jako zákazník a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, e-mailovou adresou a číslem účtu [bankovní účet]. Dokument obsahuje závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout zákazníkovi částku v celkové výši 8 000 Kč a závazek zákazníka tuto částku splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 400 Kč do 11. 11. 2021. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti zákazníka zaplatit řádně a včas je tento povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Součástí smlouvy je prohlášení zákazníka o schopnosti splácet a dále prohlášení, že se seznámil s textem smlouvy, s obchodními podmínkami a sazebníkem, představujícími nedílnou součást smlouvy. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací zákazníka na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]) a poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Smlouva není ze strany žalované podepsána, v místě pro podpis je pouze uvedeno„ Digitálně podepsáno ([číslo])“. Tato verifikační platba byla dle potvrzení o přijaté platbě na účet právní předchůdkyně žalobkyně připsána dne [datum], a to z účtu č. [bankovní účet]. Dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána platba ve výši 8 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet]. 4. Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek soud zjistil, že tato byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena dne [datum]. Právní předchůdkyně se zavázala postupoval žalobkyni pohledávky s příslušenstvím vzniklé ze smluv o zápůjčce v rámci online produktu [anonymizováno] Realizační smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla podána k poštovní přepravě dne [datum], vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu do tří dnů. 5. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalované částku 8 000 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky opakovaně vyzvána. 6. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). 7. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 10. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná získala majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů totiž nelze učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze„ Smlouvy o zápůjčce“ ze dne [datum]. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, není na ní ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovanou v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu je podle ustanovení čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, účinného od 1. 7. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud rovněž podotýká, že ani zadání podpisového SMS kódu do příslušného pole v internetovém prohlížeči bez výše uvedené identifikace osoby žalovaného nesplňuje požadavek právní jistoty ohledně jednající osoby a její vůle. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (ověřovací platba, registrace na internetových stránkách, podpisový SMS kód) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a jí skutečně projevené vůle. 11. Nadto má soud za to, že žalobkyně, resp. její právní před