12 C 263/2022-27 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 11 925 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,50% ročně z částky 11 925 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 2 879 Kč. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí poskytla částku 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a uhradit poplatek ve výši 2 925 Kč, splatné dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 910 Kč, která byla započtena na smluvní pokutu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde si žalovaný zvolil parametry zápůjčky, uvedl své osobní a kontaktní údaje a potvrdil akceptaci obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky ověřila úvěruschopnost žalovaného tak, že se od ní vyžádala informace o jejích relevantních poměrech a jejich doložení listinami. Žalobkyně požaduje částku 14 425 Kč sestávající z jistiny a poplatku 11 925 Kč, náklady spojené s uplatněném pohledávky ve výši 2 500 Kč a částku 2 879Kč odpovídající smluvní pokutě dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce, konkrétně 0,1% denně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum]. 2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala pasivní. 3 Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] písemně omluvila. Žalovaná se z jednání nařízeného na den 12. ledna 203 písemně omluvila z důvodu [anonymizováno], nepožádala o odročení jednání. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně. 4 Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry: Na základě žalobkyní předložených důkazů nelze mít za prokázané uzavření tvrzené smlouvy. Předložená smlouva o zápůjčce z [datum] ani její dodatek z [datum] nejsou ze strany žalované podepsány, jsou shodně toliko opatřeny textem obsahujícím jméno a příjmení klienta, datum a čas tvrzeného podpisu a PIN kód. Tvrzení žalobkyně, že unikátní PIN kód byl žalované přidělen a zaslán na jeho telefonní číslo a jeho uvedení je tak způsobilé prokázat projev vůle žalované nelze přisvědčit. Soud zdůrazňuje, že není z provedených důkazů patrné, jakým způsobem byla doložka s PIN kódem na smluvní listiny umístěna, natož pak, že by jí tam umístila žalovaná, jejíž totožnost by byla spolehlivě zjištěna. Nelze tak učinit závěr, že by žalovaná akceptovala smlouvu a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Ze záznamů banky [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] platbu ve výši 6 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč. Dle předložených listin byla žalovaná o zaplacení žalované částky upomínána, přičemž jako první byla žalované prokazatelně odeslána předžalobní výzva z [datum], jejíž odeslání téhož dne je prokázáno podacím archem. 5 Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6 Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7 Podle § 2393 odst. 2 o. z., nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. 8 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9 Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10 Po aplikaci právní kvalifikace na zjištěný skutkový stav se soud nejprve z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) zabýval tím, zda žalobkyně, respektive původní věřitel, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka, neboť úvěrová smlouva, jak vyplývá z jejího označení, byla se žalovaným uzavřena jako se spotřebitelem (§ 2 odst. 1 ZSÚ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Věřitel, tedy úvěrující má s odbornou péčí posoudit, zda žalovaný – dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Nelze také při výkladu a aplikaci ZSÚ pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný projevil vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud mu podmínky nevyhovovaly, nemusel je uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. Soud tak má za to, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu ZSÚ (srov. důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022, jímž byl novelizován § 87 odst. 1 ZSÚ s účinností od 29. 5. 2022). 11 V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, avšak žalobkyně ke svým tvrzením nedoložila žádné důkazy, proto neunesla břemeno důkazní a smlouva o zápůjčce, jež byla uzavřena podle § 2390 a násl. o. z., je již z tohoto důvodu absolutně neplatná (§ 580 odst. 1 o. z.). 12 Žalobkyně ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010). 13 Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové ani jiné smlouvy mezi účastníky, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný vrátil pouze částečně, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodnéh