13 C 154/2023-29 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku ve výši 21 294 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 294 Kč ode dne [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a pohledávku ve výši 2155 Kč. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené s žalovaným dne [datum] mu poskytla téhož dne účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 16 900 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 394 Kč do dne [datum]. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa] distančním způsobem, kdy před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného a tento smlouvu elektronicky podepsal. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného vyžádáním si informací o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, případně nahlédnutím do příslušných databází. Celková výše dluhu v částce 21 294 Kč představuje součet dlužné poskytnuté jistiny a poplatku. Žalobkyně dále kromě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za vyhotovení písemných a odeslaných upomínek uplatnila rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 16 900 Kč, za dobu ode dne [datum] a do dne [datum], kdy byl vyhotoven žalobní návrh. Jedná se o částku 6 473 Kč, která byla ponížena částečnou úhradou učiněnou žalovaným. Nárokována je tedy na smluvní pokutě částka 2 155 Kč. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Právní zástupce žalobkyně se z účasti na soudním jednání omluvil. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení i právního zástupce žalobkyně. 3. Soud ve věci rozhodl na základě provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], že smluvními stranami byli účastníci řízení. Žalovaný je zde identifikován rodným číslem, trvalým bydlištěm, telefonním číslem a bankovním spojením č.ú. [bankovní účet]. Na základě smlouvy měla být žalovanému poskytnuta bezhotovostně bezúčelová zápůjčka v celkové výši 16 900 Kč a žalovaný ji měl vrátit spolu s poplatkem do dne [datum]. Dle obsahu smlouvy je smlouva uzavírána online, přičemž namísto podpisu žalovaného je zde uveden [příjmení] kód [číslo]. [příjmení] klienta není smlouvou řešena. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že na tento účet byla z bankovního účtu č. [bankovní účet] poukázána dne [datum] částka 1 500 Kč s popisem platby [celé jméno žalovaného]. Dle výpisu z účtu č. [bankovní účet] na něj žalobkyně poukázala dne [datum] zápůjčku ve výši 16 900 Kč. Dne [datum] vystavila žalobkyně pro žalovaného upomínku. Její odeslání doloženo nebylo. Žalovaný byl následně k úhradě vyzýván právním zástupcem žalobkyně upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 104 ZSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 9. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že písemná forma právního jednání ve smyslu § 561 o. z. je zachována (tedy i jeho platnost, jež je u písemné formy právního jednání podmíněna podpisem jednajícího), jestliže prostředek, jehož bylo při právním jednání použito, umožňuje zachytit obsah právního jednání a určit jednající osobu. 10. V projednávané věci je smlouva, která obsahuje osobní údaje žalovaného, podepsána [příjmení] kódem [číslo]. Totožnost žalovaného nebyla ověřována občanským průkazem, ale smlouva obsahuje bankovní účet vedený na jméno žalovaného, na nějž byla posléze zápůjčka skutečně poukázána. Jelikož žalovaný uzavření smlouvy nijak nerozporoval, požadovaná jistina byla žalobkyní poukázána na bankovní účet žalovaného a žádné předložené důkazy nevyvolávají opodstatněné pochybnosti o uzavření úvěrové smlouvy distančním způsobem právě žalovaným, dospěl soud v daném případě k závěru, že smlouva o úvěru byla účastníky řízení uzavřena. 11. Podle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ve znění do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Soud se tedy dále zabýval tím, zda může mít za prokázáno, že žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a dospěl k závěru, že nikoliv, neboť z žádného předloženého důkazu jakékoliv zkoumání bonity žalovaného nevyplývá. K danému soud zdůrazňuje, že splněním povinnosti prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr (peněžní zápůjčku) splácet není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je splacení reálné, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. 14. Žalobkyně (ani její právní zástupce) se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce se z jednání omluvil a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 15. Zákonná úprava § 87 odst. 1 ZSÚ měla vždy představovat transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu. Právo Evropské unie má na základě čl. 10 či čl. 10a Ústavy ČR aplikační přednost před právem českým, přičemž princip nadřazenosti evropského práva výslovně konstatoval i Soudní dvůr Evropské unie již v rozsudku ze dne 15. 6. 1964, Costa versus Enel (C -6/64). Směrnice přijaté Evropským parlamentem jsou