224 C 153/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] jako jistiny s příslušenstvím a smluvní pokuty [částka]. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovanému byla poskytnuta částka [částka], náklady za poskytnutí úvěru činily [částka]. Žalovaný měl poskytnutou částku zaplatit v 13-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách po [částka] a to vždy do 21. dne příslušného měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, žalobkyně dluh zesplatnila. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Usnesením zdejšího soudu byla žalobkyně vyzvána k doplnění žalobních tvrzení v tom směru, jakým způsobem před poskytnutím úvěru byla ze strany poskytovatele úvěru posuzována úvěruschopnost žalovaného. Namísto doplnění žaloby vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět co do částky [částka] (dlužná částka a smluvní pokuta) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tak požadovala pouze částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. 4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) částečně zastavil tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 5. Ve věci bylo podle § 115a) o.s.ř. rozhodnuto na základě listin založených ve spise, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas a žalovaný k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, soud měl tedy zato v souladu s daným poučením, že také souhlasí. 6. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených zjištění z listin.: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným bylo shledáno, že úvěrující poskytl žalovanému v hotovosti částku [částka], náklady za poskytnutí úvěru činily [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 13-ti rovnoměrných měsíčních splátkách po [částka] vždy do 21. dne příslušného měsíce. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nerozporoval, žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku [částka]. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] bylo doloženo, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení také částky [částka]. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Žalobkyně netvrdila a ani to nevyšlo během řízení najevo, že by právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, tedy s odbornou péčí ověřil příjmy a výdaje žalovaného nebo žalovaného lustroval v úvěrových registrech. Soud tak ze žalobkyní předložených důkazů neměl za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. 11. Při rozhodování vzal soud v úvahu rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.4.2019 čj. 30 Co 54/2019 – 69 podle něhož povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), tak i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného věřitele, u nějž by řádné splácení jejich pohledávek daný spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), které na sebe bere, mohlo být ohroženo. O tom, zda je právní jednání odporující zákonu neplatné absolutně nebo relativně, rozhodují hlediska uvedená v ustanovení § 586 o. z., kdy relativní neplatnost je stanovena v zájmu některého z účastníků a dále v ustanovení § 588 o. z., kdy absolutní neplatnost nastupuje v případě, že právní jednání kromě zákona porušuje také veřejný pořádek. Samotné ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví sankci neplatnosti smlouvy v případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Odvolací soud má za to, že porušení povinnosti zakotvené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a k této je třeba přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o. z.). V této souvislosti odkazuje odvolací soud na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu (viz rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz). Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením řádným splněním této povinnost přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše citované judikatury vyplývá, že poskytovatelé úvěrů jsou povinni údaje o úvěrových schopnostech spotřebitelů nejen shromáždit, posoudit, ale i náležitým způsobem ověřit. 12. V souzeném případě žalobkyně nijak neprokázala své tvrzení o tom, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr za sjednaných podmínek splatit bez ohrožení uspokojení jeho běžných potřeb, neprokázala ani, že by u žalovaného s ohledem na svou předešlou platební morálku bylo možno s odbornou péčí uzavřít na jeho vůli úvěr řádně splácet. V tomto směru žalobkyně ani netvrdila žádné konkrétní údaje o poměrech žalovaného, z nichž poskytovatel úvěru dospěl k závěru o úvěruschopnosti žalovaného, natož, aby tvrdila, že jejich pravdivost byla s odbornou péčí ověřena, naopak k výzvě soudu k doplnění tvrzení vzala žalobu vyjma jistiny s příslušenstvím zpět, z čehož lze dovodit, že úvěruschopnost v projednávaném případě řádně šetřena nebyla. 13. Za stavu, kdy smlouva o úvěru je neplatná, avšak potvrzení o platbě prokazuje, že na základě této neplatné smlouvy bylo žalovanému vyplaceno [částka], žalovaný [částka] uhradil, dostalo se žalovanému na úkor jmenované společnosti bez spravedlivého důvodu bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Za daného stavu soud proto podle § § 2991 odst. 1,2 o.z. uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. 14. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].