219 C 122/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovanou elektronicky na stránkách [webová adresa] uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který žalovaná dosud nevrátila a nezaplatila ani poplatek za poskytnutí úvěru [částka]. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná lustrována v databázi ISIR, CEE, CRKI a BRKI. 2. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaná se k jednání dostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Žalovaná uvedla, že smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela a že jí byla poskytnuta částka [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně po ní však příjmy ani výdaje doložit nechtěla, alespoň si na to nevzpomíná. V době uzavření smlouvy měla žalovaná vícero dluhů. Úrok a poplatky požadované žalobkyní jsou nepřiměřené, a proto by měla vrátit to, co si půjčila tedy [částka], a to s přihlédnutím k její finanční situaci ve lhůtě 6 měsíců. 4. Ze shodných tvrzení žalobkyně a žalované, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu a smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka], kterou se jí žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], a to do [datum]. 5. Z předžalobní výzvy, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a byla vyzvána k plnění. 6. Ze sdělení Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že žalovaná pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka]. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Dle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Dle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná 9. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména i stran zjišťování a ověřování příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. V tomto směru žalobkyně uvedla pouze to, že žalovaná byla lustrována v databázích. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně zjišťovala a ověřovala příjmy žalované a její výdaje. 11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 12. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku [částka], přičemž jí dosud nevrátila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o.z. postoupena, co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). V daném případě takovou výzvu žalobkyně odeslala žalované dne [datum] s tím, že žalovaná byla vyzvána k plnění do 3 dnů od jejího doručení, tj. při zohlednění § 573 o.z. do [datum]. Žalovaná je tak v prodlení od [datum]. Pokud jde o formu úhrady, soud vyhověl žalované žádosti žalované o stanovení delší lhůty pro splnění její povinnosti, protože žalovaná doložila, že pobírá podporu v nezaměstnanosti a soud navíc uvěřil, že její poměry ji neumožňují zaplacení v kratší lhůtě. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalované v rozsahu 36 %). Při výpočtu náhrady nákladů řízení zohlednil soud i příslušenství pohledávky (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. I ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] (jistina + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum]), žalovaná co do částky [částka] (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka] kapitalizovaný částkou [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou [částka]). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].