219 C 175/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že dne [datum] právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE) a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úrok [částka], odměnu za administrativní činnost [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a poplatek za životní pojištění [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného především zhodnocením informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Smlouvou o postoupení ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný celkem uhradil pouze [částka]. Žalovaný tak dluží na jistině částku [částka], na poplatcích částku [částka], na kapitalizovaném úroku částku [částka] a dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] a zákonného úroku z prodlení ze stejné částky od téhož data a zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byla žalovanému vyplacena částka [částka]. Účastníci se dohodli, že žalovaný uhradí poplatek ve výši [částka], který sestává z poplatku [částka], úroku [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] a poplatku za pojištění [částka]. Bylo sjednáno, že úvěr a poplatek budou uhrazeny v 58 týdenních splátkách po [částka]. 4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění. 5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, tabulky a oznámení o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena na žalobkyni a žalovaný byl o tomto informován. 6. Z karty zákazníka vyplývá, že právní předchůce žalobkyně před uzavřením smlouvy měl od žalovaného zjišťoval způsob bydlení, zda s někým žije, výši příjmu a výši výdajů. Za tímto účelem měl žalovaný předložit výplatní pásky, bankovní výpisy a pracovní smlouvu. Tyto dokumenty však soudu předloženy nebyly. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 10. Podle § [číslo] o.z, každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky. 11. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného s odbornou péčí, neboť stran příjmů doklady uvedené v kartě zákazníka, jejichž pomocí měla být úvěruschopnost žalovaného ověřena, předloženy nebyly a skutečné výdaje žalovaného nebyly dle žádosti ověřovány vůbec. Z předložených listin tak vyplývá pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně se omezila pouze na údaje zjištěné od žalovaného. Nepožadovala po žalovaném doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl, když mobilní telefon a internet má dnes většina obyvatel, natož pak ve věku žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zřejmě prováděla, ale za situace, kdy informace poskytnuté žalovaným řádně neověřovala, postrádá takový postup na významu. 13. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila svá tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr (včetně výdajů). Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí tak neunesla. 14. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako celek absolutně neplatnou. 15. Jelikož je smlouva o úvěru absolutně neplatná, tak i pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění vážící se k úvěru, s ohledem na ustanovení § 1727 o.z., nemohla platně vzniknout, neboť taková smlouva je v daném případě smlouvou závislou na smlouvě hlavní, která však platně sjednána nebyla. 16. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši [částka], přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o.z., uhradil celkem pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do 10 dnů od jejího obdržení. Výzva byla žalovanému dle § 573 o.z. doručena dne [datum] a ode dne následujícího po uplynutí 10 denní lhůty je tak žalovaný v prodlení. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.