221 C 162/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že dne [datum] žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě obdržela žalovaná v hotovosti zápůjčku [částka]. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit navíc částku [částka] (představující kapitalizované úroky ve výši [částka], odměnu za zpracování zápůjčky ve výši [částka], náklady administrativní činnost ve výši [částka]), a to společně s jistinou v 60 týdenních splátkách po [částka]. Celý dluh měl být uhrazen do [datum], žalovaná však naposledy uhradila splátku dne [datum]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěryschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, přičemž tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Pohledávka byla na žalobkyni převedena na základě smlouvy o postoupení pohledávky z [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Ze smlouvy o zápůjčce a z přehledu o čerpání úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka] (poplatek sestával z úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování ve výši [částka] a z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka]), a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Ze souhrnných informací o čerpání a splácení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Z předžalobní upomínky a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované vyžádala informace stran jejích příjmů, výdajů, rodinného stavu, dosaženého vzdělání a bydlení. V kolonce ověřené dokumenty je uvedena pracovní smlouva, výplatní pásky a složenka. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěryschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo], rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 čj. 27Co 143/2019-113). 10. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala výdaje žalované. V tomto směru se omezila pouze na údaje zjištěné od žalované. Nepožadovala po žalované doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaná neměla, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel, natož pak ve věku žalované. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla, ale za situace, kdy řádně nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, již úvěruschopná není. 11. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. 12. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o zápůjčce posoudil jako celek absolutně neplatnou. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o.z., uhradila celkem pouze [částka]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do [datum]. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když účastníci byli v řízení úspěšní takřka ve stejném rozsahu.