11 C 45/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč. [příjmení] byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaný se zavázal částku 10 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku 4 200 Kč, která byla započtena následovně: na úrok 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 1 834,42 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 965,58 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 13 200 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a úhrady za služby ve výši 3 200 Kč, a dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6 015,66 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum]), úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 025,92 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum]) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 17 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek ve výši 7 400 Kč (poplatek sestával z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, z úroku ve výši 1 400 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vyplnil ke své osobě údaje, přičemž z nich vyplývá, že žije v nájmu. Pracuje na částečný pracovní poměr, jeho čistá mzda činí 17 000 Kč Celkem jeho výdaje činí 8 500 Kč. Dle zákaznické karty předložil žalovaný výpis z účtu, nájemní smlouvu a dohodu o provedení práce. 5. Z interního přehledu žalobkyně soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, zavázal se vrátit částku 17 400 Kč, tedy jistinu s poplatkem ve výši 7 400 Kč Celkem zaplatil částku 4 200 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně GDPR a podacím lístkem bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni (předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně). V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne [datum], byl žalovaný současně vyzván k zaplacení dlužné částky, a to do deseti dnů od doručení výzvy. 7. Z předžalobní upomínky a podacího lístku k předžalobní upomínce bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínán. 8. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích neučinil soud žádná nová skutková zjištění. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet zápůjčku neunesla. V tomto směru žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní (kromě výše příjmu) ve vztahu k žalovanému neuvedla. Žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu, která obsahuje informace sdělené žalovaným, i když v rámci karty zákazníka je uvedeno, že byl předložen výpis z účtu, dohoda o provedení práce a nájemní smlouva. Žalobkyně tak neuvedla, ani neprokázala, že ověřovala např. příjem žalovaného, zda má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má skutečné výdaje apod. 15. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o zápůjčce posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 10 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradil pouze částku 4 200 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 5 800 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do 10 dnů od doručení. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne [datum], po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je tak v prodlení od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení za situace, kdy úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.