211 C 117/2022-101 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 4 000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 4. 2015. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 4 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 1. 6. 2015. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá jistiny ve výši 4 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 000 Kč od 2. 6. 2015 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby tak, že právní předchůdkyně žalobkyně schválila žádost o zápůjčku a poskytla žalované finanční prostředky. Částka byla vyplacena v hotovosti dne 29. 4. 2015. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a navrhla vydání rozsudku pro uznání, případně rozsudku pro zmeškání. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 4. Soud I. výrokem zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání. Žalovaná nárok neuznala ani výslovně, ani nedošlo k uznání závazku ze strany žalované jiným způsobem stanoveným v občanském soudním řádu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nárok žalobkyně neuznal, nezbylo soudu nic jiného než návrh žalobkyně I. výrokem zamítnout (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, § 153a). 5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. 6. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalobkyně se předně k jednání ani nedostavila. 7. Z prohlášení stávajícího klienta včetně anglického překladu [číslo] souhlasu se zpracováním osobních údajů, standardních podmínek úvěrové smlouvy včetně anglického překladu a standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru včetně anglického překladu, bylo zjištěno, že v prohlášení na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]), na straně klienta pak žalovaná, prohlášení je datováno ke dni 1. 6. 2015. Předmětem je úvěr ve výši 4 000 Kč, úroková sazba činí 400,32 % ročně, přičemž částka byla poskytnuta dle prohlášení v hotovosti. Poplatek za čerpání úvěru je 1 360 Kč. Splatnost je stanovena na 1. 6. 2015. Pouze na jednom ze dvou prohlášení je podpis žalované, ostatní kolonky k podpisu klienta (např.: standardní podmínky úvěrové smlouvy, standardní informace o spotřebitelském úvěru) zůstávají bez podpisu. Částka 4 000 Kč vyplývá i z loan application, kde jsou zřejmé i další údaje o žalované. V rámci faktury [číslo] která byla vystavena dne 29. 4. 2015, je uvedeno datum splatnosti 1. 6. 2015 a dále informace o trvání půjčky 29. 4. 2015 – 1. 6. 2015, jistina, jakož i poplatek. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přehledu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a poštovních archů bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a byla vyzvána k plnění do 7 dnů od doručení výzvy, výzva odeslána dne 17. 3. 2020. Z ostatních listinných důkazů neučinil soud nová skutková zjištění. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 11. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, neboť právě povaha tohoto závazku vyplývá z předložených listin bez ohledu na tvrzení žalobkyně. 15. Jak bylo shora uvedeno, tak předloženo bylo pouze prohlášení, nikoliv smlouva, které obsahovalo vlastnoruční podpis žalované na jednom jejím vyhotovení. Na ostatních listinách, kde bylo místo pro podpis, podpis, ať už vlastnoruční či elektronický, absentoval. 16. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. 17. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala dle prohlášení částku ve výši 4 000 Kč, přičemž jí ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud ničeho nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 4 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z