211 C 134/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 350 Kč s příslušenstvím a dále zaplacení částky 6 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 17. 8. 2015 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč. [příjmení] byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaný se zavázal částku 15 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 9. 2016. Žalovaný uhradil pouze částku 2 650 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 12 350 Kč, která představuje dlužnou jistinu. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 220,02 Kč za období od 27. 9. 2016 do 6. 12. 2019 a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 26. 5. 2015 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč. [příjmení] byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaný se zavázal částku 15 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 7. 2016. Žalovaný uhradil pouze částku 8 200 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 6 800 Kč, která představuje dlužnou jistinu. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 899,69 Kč za období od 6. 7. 2016 do 6. 12. 2019 a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení. Před uzavřením obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy neúčastnil, ačkoliv byl soudem vyzván ke sdělení, zda žádá o účast při jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 17. 8. 2015 smlouvu, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši 15 000 Kč a poplatek ve výši 11 100 Kč (poplatek sestával z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, z úroku ve výši 2 100 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. 4. Z karty zákazníka ze dne 17. 8. 2015 soud zjistil, že žalovaný vyplnil ke své osobě údaje, přičemž z nich vyplývá, že žije v nájmu. Nemá půjčku či úvěr u jiného poskytovatele, ale už má aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně. Pracuje jako skladník, jeho mzda činí 20 000 Kč Celkem jeho výdaje činí 14 300 Kč. Dle zákaznické karty předložil žalovaný občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 26. 5. 2015 smlouvu, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši 15 000 Kč a poplatek ve výši 11 100 Kč (poplatek sestával z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, z úroku ve výši 2 100 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. 6. Z karty zákazníka ze dne 26. 5. 2015 soud zjistil, že žalovaný vyplnil ke své osobě údaje, přičemž z nich vyplývá, že žije v nájmu. Nemá půjčku či úvěr u jiného poskytovatele, ani nemá aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně. Pracuje jako skladník, jeho mzda činí 14 000 Kč Celkem jeho výdaje činí 9 700 Kč. Dle zákaznické karty předložil žalovaný občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně jejích příloh, oznámením o postoupení pohledávky včetně GDPR a podacím lístkem bylo prokázáno postoupení obou pohledávek na žalobkyni (předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně). V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne 7. 1. 2020, byl žalovaný současně vyzván k zaplacení souhrnné dlužné částky vyplývající z obou výše uvedených smluv, a to do deseti dnů od doručení výzvy. 8. Z předžalobní upomínky a podacího lístku k předžalobní upomínce bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínán. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet zápůjčky neunesla. V tomto směru žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní ve vztahu k žalovanému neuvedla. Žalobkyně předložila dvě zákaznické karty, které obsahují informace sdělené žalovaným, přičemž již z jedné z nich vyplývá, že žalovaný má další závazek. Dále dle zákaznických karet žalovaný předložil určité listiny. Žalobkyně však žádnou z těchto listin soudu nepředložila, a tak neprokázala, že řádně ověřovala např. příjem žalovaného, zda má žalovaný exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má skutečné výdaje apod. Nelze také odhlédnout od toho, že se jednalo o dvě zápůjčky, které po sobě následovaly s krátkým časovým odstupem. 15. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvy posoudil jako absolutně neplatné. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal v jednom případě částku 15 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradil pouze částku 2 650 Kč, a v druhém případě částku 15 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradil pouze částku 8 200 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 12 350 Kč a co do částky 6 800 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni d