211 C 59/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [právnická osoba]“), s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru přes webové stránky této společnosti. Žalovaný si zde zřídil uživatelský účet a podal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, na základě které mu byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost zkoumala [právnická osoba] výpočtem doložitelných příjmů a výdajů tak, že klientovi musí zůstat rezerva ve výši 10 % příjmů, která je současně alespoň ve výši životního minima [částka]. Žalovaný byl lustrován v následujících evidencích: ISIR, CEE, CRKI, EUCB, a byla ověřována platnost dokladu totožnosti. Žalovaný na základě smlouvy čerpal úvěr celkem ve výši 2 x [částka] pod [variabilní symbol], který měl být splacen dne [datum]. [příjmení] se skládá z výše čerpaného úvěru, dále z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] (3 x [částka]) a dále úroků ve výši [částka]. Pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou uzavřenou dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě při jednání vyjádřil tak, že v době sjednávání úvěru byl mladý. 3. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť řádně předvolaná žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru datované dnem [datum] včetně standardních informací soud zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do limitu [částka]. Úvěr byl úročen sazbou 11,75 % měsíčně. Úvěr a úroky měly být spláceny v měsíčních splátkách ve výši 12,50 % z dlužné částky, anebo [částka], podle toho, která z těchto částek je vyšší, vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle předmětné smlouvy připsány na účet. Pro případ prodlení se splácením této částky bylo sjednáno právo [právnická osoba] žádat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, se kterou je žalovaný v prodlení. Předmětná smlouva není podepsána žalovaným. Přílohou této smlouvy jsou obchodní podmínky, které mj. stanoví, že smlouva se uzavírá prostřednictvím webových stránek. Společnost [anonymizováno] na základě žádosti klienta posoudí jeho úvěruschopnost a případně nabídne uzavření smlouvy. Klientovi dále zašle SMS na mobilní telefon, jehož číslo v žádosti uvedl, s identifikačním kódem, který klient následně vloží do formuláře na webových stránkách. Tím je potvrzeno přijetí smlouvy. 5. Z loan application info soud zjistil, že tam jsou uvedeny údaje ohledně žalovaného, jakož i výše čerpaného úvěru. 6. Z platebních informací soud zjistil, že celková dlužná částka k datu splatnosti je [částka], přičemž ta se skládá z částky 3 x [částka] jako náhrady účelně vynaložených nákladů, z částky [částka] jako výběru a z částky [částka] na úrocích. Z potvrzení o provedené platbě jakož i zpráv [právnická osoba], soud zjistil, že žalovanému byla 2 x připsána pod [variabilní symbol] částka ve výši [částka] (dne [datum] a dne [datum]), která byla vždy zaslána na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný. Celkem tedy byla žalovanému vyplacena částka [částka]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně listiny o převodu a přílohy soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila soubor pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, žalobkyni. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] postoupení této pohledávky oznámila žalovanému. Výše pohledávky měla činit [částka]. Současně byl žalovaný dne [datum] vyzván k úhradě před podáním žaloby. K oznámení i k výzvě byl předložen i podací lístek, ze kterého vyplývá datum odeslání dne [datum]. 8. Z pohybu plateb soud zjistil, že dne [datum] je veden výběr ve výši [částka] a dne [datum] je veden výběr ve výši [částka]. Žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka]. Náhrada účelně vynaložených nákladů je [částka]. Úroky činí [částka]. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13). 15. Lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran příjmů, ale i stran výdajů, neboť převážně vycházela toliko z normativních výdajů, které nemají s realitou běžného života nic společného, když je zřejmé, že situace každého žadatele o úvěr je zcela odlišná a musí být vždy individualizována. Právní předchůdkyně dále pouze nahlížela do evidencí a následně zkoumala platnost průkazu totožnosti žalovaného, avšak ani k tomuto ničeho nepředložila. Nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí. 16. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 17. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 18. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši [částka], přičemž jí a žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud vrátil pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni