29 C 37/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotově peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, a to posouzením vyžádaných údajů týkajících se majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů, a jejich ověřením skrze doklady. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do [datum] formou 43 týdenních splátek po [částka] spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit rovněž poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši [částka]. Žalovaný půjčku řádně a včas nesplácel, uhradil celkem [částka], úhrady byly započteny na jednotlivé nároky. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplatit dlužnou jistinu [částka], poplatky [částka], kapitalizovaný úrok [částka], který je tvořen sazbou 20,98 % ročně z dlužné jistiny [částka] za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení [částka], který je tvořen sazbou 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny [částka] za stejné období. Žalovaný nezaplatil ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovaným dohodu, na základě které mu poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaný stvrdil svým podpisem. Tuto skutečnost ani podpis na smlouvě v průběhu řízení nerozporoval. Poskytnuté prostředky se zavázal uhradit spolu s poplatkem [částka] formou 43 týdenních splátek po [částka], přičemž splatnost první splátky nastala 7. den po uzavření smlouvy a dalších splátek vždy k poslednímu dni následujícího týdenního období. 5. Ze karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný před sjednáním smlouvy uvedl, že žije s [role v řízení], nemá jiný [anonymizováno 10 slov]. K prokázání sdělených údajů měly být ověřeny: občanský průkaz, výpis z účtu, [anonymizována tři slova], výplatní pásky, LV a SIPO. 6. Z tabulky žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný na dluh uhradil cekem [částka]. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, tuto skutečnost právní předchůdkyně žalovanému oznámila, oznámení odeslala dne [datum]. V oznámení byl žalovaný zároveň vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů od doručení oznámení. 8. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu ve výši [částka] s uvedením lhůty do [datum], zásilku odeslala dne [datum]. 9. Po právní stránce postupoval soud následovně. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2391 odst. 1 o. z. má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. 12. Podle § 2392 odst. 2 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 20. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017 č. j. 23 Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 21. Podle § 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 22. Soud s ohledem na nepřítomnost žalobkyně nemohl dát poučení při jednání ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když soud neměl za dostatečná tvrzení a za dostatečně prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila, a to zejména stran ověřování skutečných výdajů žalovaného. 23. Právní předchůdkyně žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného si vyžádala údaje týkající se povolání, majetku, příjmů a výdajů, a to prostřednictvím zákaznické karty, k ověření poskytnutých informací si poté měla vyžádat od žalované doklady ([anonymizováno 5 slov] apod.). Žádné takové doklady či listiny však žalobkyně soudu ani k výzvě nepředložila, a tedy neunesla své procesní břemeno důkazní. Je zřejmé, že spotřebitelé žádají o půjčky či úvěry v případě nedostatku vlastních finančních prostředků, případně již v tíživé životní situaci. Tedy je třeba hodnotit sdělené údaje v této perspektivě, kriticky a s přihlédnutím k možné neobjektivitě či manipulaci s těmito údaji ze strany zákazníka, který zpravidla potřebuje peněžní prostředky získat. Z uvedených důvodů je třeba údaje po jejich zjištění ověřit prostřednictvím jednotlivých dokladů. Pokud tak však právní předchůdkyně žalobkyně činila, soudu takový proces prokázán nebyl a nelze tudíž uzavřít, že právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 9 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru. 24. Jelikož ze st