219 C 98/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 387,67 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, inkasním poplatkem a náklady na vyhodnocení úvěru v celkové výši 17 184 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč, celkem měla uhradit částku 37 184 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná [datum]. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla svou finanční situaci, údaje týkající se zaměstnání, příjmů a výdajů, uvedené údaje byly ověřeny skrze předložené listiny. Žalovaná však nehradila splátky úvěru řádně a včas, zaplatila právní předchůdkyni pouze částku 14 000 Kč odpovídající pěti řádným splátkám, čímž porušila svůj závazek, splatnost úvěru nastala dne [datum] (ke splatnosti poslední splátky, úvěr nebyl zesplatněn dříve). Z uhrazené částky byla právní předchůdkyní započtena částka 7 126,73 Kč na jistinu a částka 6 873,27 Kč na příslušenství. Žalovaná byla v prodlení se zaplacením částky 23 184 Kč tvořené dlužnou jistinou 12 873,27 Kč a dlužným příslušenstvím 10 310,73 Kč Smlouvou bylo pro případ prodlení žalované sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla smluvně postoupena na žalobkyni s účinností dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 12 873,27 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 797,10 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 1 444,28 Kč z dlužné jistiny za dobu od [datum] do [datum] (ve výši 15 % ročně), poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 110,24 Kč, inkasního poplatku ve výši 2 244,58 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 158,81 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 514,40 Kč (z nesplacené jistiny za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 131,35 Kč z dlužné jistiny za dobu od [datum] do [datum] a účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 482 Kč za dvě osobní návštěvy u žalované a odeslaný dopis. Žalobkyně požaduje dále z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaná neuhradila i přes upomínání kromě výše uvedených plateb ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Ze smlouvy o úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a žádosti o úvěr bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v den sjednání smlouvy, což žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s náklady 17 184 Kč (úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení, inkasní poplatek) vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy a každé další splátky do měsíce od splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Pro případ prodlení žalované se splácením byla sjednána povinnost zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, byly sjednány také poplatky za upomínání. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání bylo zjištěno, že žalobkyně v této věci žalované zaslala jeden obyčejný dopis a dvakrát ji navštívila v bydlišti. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek včetně dodatku [číslo] dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni s účinností k [datum], o čemž byla žalovaná informována a zároveň byla vyzvána k plnění. Z předžalobní výzvy, upomínky a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby opakovaně upomínána o zaplacení. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh plnila, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že uhradila celkem 14 000 Kč. 5. Ze žalobkyní předložených důkazů zároveň nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla, že je [anonymizována tři slova] v [anonymizována dvě slova], od [anonymizováno] [rok] zaměstnaná na dobu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] u [právnická osoba] s.r.o. s měsíčním příjmem [částka]. Výdaje sdělila ve výši [částka] na [anonymizováno] a [anonymizováno], ve výši [částka] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Sdělené údaje měly být ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, žalobkyně však žádné listiny v tomto směru soudu nepředložila. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] ve věci C [číslo]) 9. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 11. Bylo však zjištěno, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 20 000 Kč, přičemž ze žalobních tvrzení vyplývá, že jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud vrátila pouze 14 000 Kč. Jelikož se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou se vztahuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. zákon speciální sloužící k ochraně spotřebitele, řídí se povinnost vydat bezdůvodné obohacení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž pro zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení není nutný návrh na započtení ze strany žalovaného, jako je tomu v případě klasickéh