221 C 36/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalované dne [datum] na bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Mezi právní předchůdkyní a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna předložit. Proto se nyní domáhá pouze bezdůvodného obohacení na straně žalované, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky upomínána. Pohledávka byla smluvně postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, na jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku ve výši 20 000 Kč dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. 4. Ze zprávy banky, konkrétně [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem běžného účtu č. [bankovní účet] byla v květnu 2020 společnost [právnická osoba], [IČO]. Dispoziční právo k účtu v květnu 2020 měly [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na předmětný účet dne [datum] částku 2x 20 000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh a oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a byla vyzvána k plnění do tří dnů. 6. Z předžalobní výzvy a podacího lístku vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení. 7. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 10. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva. 16. Jak bylo shora uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v řízení netvrdila a smlouvu o spotřebitelském úvěru nedoložila. 17. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. 18. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že smlouva o zápůjčce byla právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena se žalovanou v tvrzeném rozsahu a obsahu a dále ohledně toho, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce o konkrétním obsahu právě se žalovanou tak nebylo prokázáno. 19. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu se žalovanou, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]), neboť žalobkyně se stran výdajů žalované spokojila pouze s tvrzeními žalované a skutečné výdaje žalované nezjišťovala a neověřovala. Takový postup nelze považovat za ověření úvěruschopnosti s odbornou péčí, neboť i osoba, která má slušný příjem může mít takové výdaje, že úvěruschopná není. 20. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně má nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč poskytla na bankovní účet, jehož majitelkou nebyla žalovaná, a ani k tomuto účtu neměla dispoziční právo. Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání tvrzení žalobkyně, že původní věřitel poskytl žalované částku 20 000 Kč. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, své břemeno důkazní ve vztahu k poskytnutí částky 20 000 Kč žalované původním věřitelem tak neunesla a bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně nebylo v řízení prokázáno. Soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení úspěšné žalované žádné nákla